Skutečný svět-Kaminari Sora

Kaminari Sora

V záchvatu bezmoci udělám jedinou věc která mě napadne. Vyvolám shikai, pokryju ho větrnou aurou a vší silou bodnu proti místu ze kterého cítím "zlé" reiatsu.

Větrný vrták rozmetal náhrobní kámen na velké kusy a vystřelil je do okolí. Jen zázrakem se ale zaříkávači nic nestalo. Ten se strachy sebral a utekl. S tím, jak zaříkávač zmlknul, přestal se řetěz(teď vidíš, že jde z totemu) navíjet. Stařenka se ale pořád vzpouzela, protože byla stále k hrobu připoutána.

Kaminari Sora

Prozkoumám totem a pro jistotu zkusím na stařenku ještě jednou duchovní pohřeb. Pokud to nevyjde, podívám se jestli řetěz půjde nějak bezpečně oddělit od totemu.

V tomto případě by možná nebylo od věci zkusit řetěz přeseknout. Kdo ví, jestli je to bezpečné, ale vypadá to, že to jinak nepůjde, pokud je v tvém zájmu záchrana té duše.

Kaminari Sora

"Nechtěl jsem to dělat ale bohužel..." Pomyslím si a přeseknu řetěz. Snažím se ho useknout co nejblíž u totemu, at ho zbyde co nejvíce.

Přeťal jsi řetěz a reiatsu se vytratilo. Řetěz se začal pomalu žrát, ale času bylo dost. Věděl jsi, co je teď třeba udělat.

Kaminari Sora

Rychle provedu duchovní pohřeb. "Takže, žijící přinesou totem a zaříkávají. Duši to potom donutí stát se hollow." Pomyslím si a zahladím po sobě co nejlépe stopy. Začnu prohledávat město a hledat stopy reiatsu které jsem cítil předtím z totemů. Chci zjistit kde se hromadí.

Veškeré reiatsu z toho místa, se pomalu vytrácelo do okolí, rozplývalo se v prostoru, pomalu "vyšumělo", až z něj nezbylo nic. Pak nastalo ticho. Dlouhá chvíle ticha... Až najednou.
Ucítil jsi nárůst reiatsu, někde na konci hřbitova. Dohlédl jsi tam a uviděl ji. Gargantu.
Byla široká a pomalu rozevírala své "čelisti". Stáli tam hollow. Vyrovnaní v řadě, čekající na povel. Když se brána otevřela úplně, prostřední hollow, ten nejmohutnější z nich kývl a oni vyběhli ven. Napočítal jsi jich celkem deset plus jeden(ten prostřední pouze udělal krok vpřed, aby vyšel z garganty a zůstal stát). Hollow se řítili na tebe.

Hollow-velitel:

Kaminari Sora

Otočím se a pohlédnu na rozšklebenou Gargantu. Odfrknu si, když vidím hollow jak se rozběhli na mě. "Hřbitov co...alespoň, že tak. I tak se budu muset kontrolovat. Možná tak bublinu." Pomyslím si a tasím meč. Prozatím v uzavřené formě. Shunpnu v před, před prvního z téch kteří se na mě řítí, kousek bokem tak abych mohl provést vodorovný sek vedle těla ve výši jeho masky s úmyslem mu rozpůlit hlavu. Využiju toho, že už běží proti mě.

První hollow se rozsypal na prach, ale další dva už byli u tebe. Jeden ti dával pěstí do zad a druhý, dvakrát větší než ostatní tě chtěl shora kladivem fláknout do hlavy. Další tři už se rychle blížili. Jejich šéf se pomalu rozešel k vám.

Kaminari Sora

Uskočím do strany přes kotoul a v momentě, kdy se mé nohy opět dotknou země přiskočím tomu většímu do zad. Pokusím se mu podseknout šlachy na nohou abych ho dostal do pokleku a zezadu mu proklát meč hlavou. Pokud se mi to povedlo, zaútočil jsem na toho druhého základním sekem přes hlavu.

Když jsi se dostal za většího -ne příliš chytrého-hollow, ten hned kopnul chodidlem za sebe a odpálil tě do náruče hollowa, který běžel za ním. Ten tě zkušeně chytil do železného sevření(ruce ti provlékl pod pažemi a spojil ti je za hlavou). Ten velký si odnesl šrám na noze, ale díky jeho hieru a velikosti chodidla zase nebyla tak strašná.
Jeden z nich už doběhl před tebe a jal se ozkoušet tvoje břicho silným úderem pěsti.

Kaminari Sora

Proletím se a přistanu v náručí dalšího holow. Vidím, že další se na mě rozběhl. Nohama se odrazím, využiju toho, že mě drží a kopnu snožmo před sebe toho dalšího holow přímo do napřažené pěstí a pokusím se přemetem vzad uvolnit. Pokud se to povede tak v momentě kdy mám volnou ruku s čepelí, i kdyby to bylo ve vzduchu, snažím se useknout hlavu tomu co mě držel.

Z této pozice jsi neměl moc dobrý prostor pro napřah, i když nějaký tam byl. Nebyl však dostatečný na useknutí celé hlavy. Hlubokou ránu v krku to ale dělalo a hollowovi z něj začala prýštit krev.
Kleknul na kolena a začal se držet za ránu na krku, bojeschopně už ale moc nevypadal.
Když si se ale rozhlédnul, zjistil si, že jsi obklíčen osmi hollow. Jejich velitel byl mimo kruh, který kolem tebe utvořili, poměrně v uctivé vzdálenosti(dvě shunpa, cca), ale stále na doslech.
"Překazil jsi mi mou poslední přeměnu. Škoda. Z té stařenky by byl určitě krásnej hollow. Za trest pohltím tvoji duši a postoupím konečně o úroveň výš."
Teď jsi si všimnul, že se mu na krku houpe totem, který jsi viděl už dříve. Tento byl ze stejného materiálu, jako hollow maska.
Cítil jsi z něj vycházet silné reiatsu do mnoha směrů. Velice silné reiatsu. Ostatní hollow se ale nepohli. Nejspíš na něco čekali.

Kaminari Sora

Když se rozestoupí přejedu je pohledem. "Totemy...všichni jsou stvoření z totemů." Bleskne mi hlavou. "Hádám, že asi nebudeš úplně obyčejný hollow. Menos, nebo těsně před ním co? Omlouvám se, že tu kazím tvou loutkohru ale budu tě muset požádat abys mě nechal dělat mou práci a poklidně umřel." Prohlásím s mírným úsměvem a hledím mu přímo do očí. Meč připraven na okamžitou obranu.

Při zmíňce o Menosovi se pousmál. "Nemusím ti nic vysvětlovat. Zanedlouho už budeš ležet před mýma nohama."
Najednou se kolem hřbitova začali scházet lidi. Uličkami pomalu procházeli k vám, jako smyslu zbavení. Byli tak nějak roztroušení všude kolem a ještě dost daleko, ale začali se nebezpečně přibližovat ke kruhu hollow.

Kaminari Sora

Rozhlédnu se kolem sebe. "Tohle nevypadá dobře. Tohle nevypadá vůbec dobře." Bleskne mi hlavou. Pevně se podívám vůdci do očí. "Moje duše pro tebe má větší cenu než duše X lidí. Pokud jsem tak snadné sousto jak tvrdíš, pojď to vyřešit po staru. Jeden proti jednomu. Vítěz bere vše." Řeknu pevným hlasem a navýším reiatsu, jde mi o to narušit tok jeho vlastního a zrušit tak "loutkohru".

"Jmenuju se Icheros. A já dnes nebudu tvým protivníkem." Zašklebil se z bezpečné vzdálenosti a stále čekal. Hollow byli opravdu natěšení, až se na tebe budou moci vrhnout, ale vyčkávali. A lidé se blížili. Někteří na druhé straně se dostali až k Icherosovi a začali ho obklopovat. Ostatní se stále přibližovali ke kruhu.

Kaminari Sora

V rukou se mi zformuje Shikai. Čepel obalí větrná aura, dech se zpomalí a zklidní. Na setinu vteřiny zavřu oči. Místo hollow kolem sebe vidím letící kameny a Icherose, nevzdálenější a nejrychleji padající kámen. Otevřu oči. Totem houpající se na Icherosově těle. Bez varování, bez jakéhokoli vnějšího náznaku. Shunpo. Shunpo které mě má přenést těsně před něj a následně provedený úder který vypadá, že míří na tělo. Skutečným cílem je však onen totem. Neskutečně rychlý pohyb, Icheros mohl během toho všeho pocítit poryv větru který se do něj opřel. Poryv větru který se zaměřil na lidi okolo a rozfoukal je do větší vzdálenosti od něj.

Náhle jsi zmizel z kruhu. Prostě ses najednou vypařil. Ostatní hollow zmateně koukali kolem, nevěděli co se děje. Rozhlíželi se kolem a hledali tě. Až příliš pozdě jim došlo, kam ses dostal.
Prolétl jsi k Icherosovi jako střela. Střela, jejíž kinetická energie odhodila kolem stojící lidi stranou a dala ti prostor k útoku na totem. Přetnul jsi nit a totem spadl na zem. Lidé kolem, jako by se probudili. Rozhlíželi se kolem a začali se pomalu rozcházet zase pryč. Mezi sebou si zmateně povídali.
Icheros se zamračil a narval tě zblízka štítem. Pokud se tě štít dotkl, pocítil jsi úbytek reiatsu. Ta tlama na štítu si z tebe doslova kousek reiatsu ukousla. Hned na to pak Icheros seknul drápy.
Ostatní hollow už běželi za tebou.
Aktuální vzdálenost: 1 a půl shunpa(cca 150m, dejme tomu)

Kaminari Sora

Štít se do mě zakousl jako hladový vlk. Naneštěstí pro něj neodhadne plně sílu svého úderu a nevědomky mě tak sám zachraňuje před svými drápy. Ve vzduchu se přetáčím a padám k zemi zády k němu. Moje nohy se dotknou země. Shunpo překonávající zhruba dvě třetiny vzdálenosti mezi mnou a skupinou hollow. Vodorovně máchnu mečem a vypustím větrnou vlnu přímo k nim. Nádech. Další shunpo, spojené s odrazem od země. Zjevím se přímo nad skupinou Hollow, ve výšce asi 6 metrů. Neztrácím ani vteřinu a znovu tnu, vysílajíc další větrnou vlnu. Pokud mi vyjde načasování tak jak chci, střetnou se obě vlny současně.

Rána štítem tě vynesla do vzduchu. Hollow ale čekal, až začneš klesat, pak chtěl zaútočit. Ty jsi se mu ale obratným přetočením(s využitím reiatsu) vyhnul. Dál jsi se dostal shunpem...
Tvoje první větrná vlna smetla dva nedočkavce, co běželi jako první. Ostatní se stihli uhnout a tím uhli i druhé vlně, která šla zeshora. Rozprchli se do všech stran a každý si vzal za rukojmího jednoho člověka(někteří ještě nestihli odejít).
"Vydej nám svou duši, shinigami." Řekl vůdce. Ty jsi věděl, co máš dělat. Byl jen jediný způsob, jak se zachránit.

Kaminari Sora

Svět kolem mě jakoby se zastavil s hrůzou přihlížím tomu jak každý ze šesti hollow drží rukojmí. Icherose připravujícího se na hostinu. Zhluboka se nadechnu. Mé reiatsu se uklidňuje a vyzařované množství se snižuje. Náhle otevřu oči, Icheros v nich může záhlednout pouze nekonečné odhodlání. Shunpo. Moje jediná naděje, naděje lidí kteří jsou drženi jako rukojmí. Vše soustředěného do jednoho rychlého sledu pohybů a bodů. "Šest kamenů...Rychleji!" Zaburácím až do nitra vlastní duše.

"Jdi..." Zaslechl jsi ve své hlavě, když jsi otevřel oči, odhodlán je všechny zprovodit ze světa. "Zachraň je."
Projela tebou neskutečná vlna energie. Jako kdyby do tebe uhodil blesk. Nikdy jsi nic podobného necítil, byl to neopakovatelný a nepopsatelný pocit. Pocit čisté energie, kolující ve tvém těle. Pocit chvilkového splynutí. Na moment, si se stal "bleskem".
Vyšla z tebe oslnivá záře, zmizel jsi a po tobě zbyla jen šmouha... Když jsi opět stanul na místě, hollow se už jen rozsypávali. Ba co víc, lidé a jejich titěrné duše byli v pořádku. Nenechal si za sebou téměř žádné reiatsu, nic se jich nedotklo. Všechnu tu energii, jsi dokonale spálil. Teď už jsi to byl zase jen ty sám. Ty sám a Icheros.
"Zajímavé. Něco mi ale napovídá, že todle se opakovat nebude." Řekl s úšklebem a několika rychlými, dlouhými, gepardímy skoky, překonal vzdálenost mezi vámi a seknul po tobě drápy.

Kaminari Sora

Čas jakoby se zastavil. Vše se pohybovalo tak pomalu...Ten úžasný, nepopsatelný pocit radosti, když Arashi promluvil. Stanu opět na místě, čelem proti Icherosovi. Ač bych si moc rád ten moment přehrál v paměti znovu, není na to čas. Posměšek, úšklebek a několik skoků. Icheros po mě máchl drápy. Prudce odskočím dozadu a mezi mnou a Icherosem zformuji z okolní vody bublinu a metnu do ní větrnou vlnu, nečekám, že mu vodní projektily udělají moc. Snažím se je namířit na smyslová rozhraní. Trefit ho do očí, uší, nosu. Potřebuju nějak omezit jeho vnímání.