Příprava! Odvetný úder!

Kadma - 11.divize

"Také se loučím, mám mít klid na lůžku jdu na to." usměju se pohladím malou podkapitánku a vyrazím do kasáren směrem do svého pokoje. 

Kadma - 13.pokoj 11.divize

Konečně doma, postel, klid, žádní muži. Odložila jsem zbraně hodila si sprchu a pak se položila ke spánku. Po tom tréninku jsem si to zasloužila. 

Ráno jsem probudila jako vždy bylo první na řadě zkrášlení. Vlasy jako první. Potom se prohlédnout kolik nových jizev jsem si za včerejší den posbírala, obléknout ozbrojit a můžu vyrazit ven. Hurá do kasáren 13.divize.

Kadma - 13.divize

Ta skupinka lidí tam, jsou tu jistě pro misi, udivilo mě že ten chlap ze včera tam byl taky. Alespoň se po ránu procvičím. Dojdu až k němu. 
"Máme to ale na sebe štěstí, že?" mrknu na něj. Bylo už na první pohled vidět, že jsem se dobře vyspala. "Dobré ráno všem." dodám s úsměvem na toho muže a ženu.

Kashike - bar U prašivého kojota

Na odcházející Kadmu jen zdvořile mávnu a dál se věnuji pití. U toho vedu rozhovor s barmanem na různá témata, až skončíme u vyprávění akčních a epických historek z dob minulých. Kolem půlnoci se odeberu hezky domů a spát.

Kashike - Doma

První paprsky slunce mě probudí a já se ležérně přetočím na záda. Okamžitě si uvědomím, že to byl nejspíš nejblbější nápad dnešního dne a vyletím z postele jako namydlený blesk. Dívka vedle mně jen ospale otevře oči, usměje se a rozplyne se směrem ke kataně opřené v rohu. Pomyslím si cosi o nestálé víle a po spáchání základní hygieny vyrazím na schůzku ve 13. divizi.

Kashike - Kasárna 13. divize

Kde má kancelář zdejší podkapitán, to jsem dávno věděl. Pomalým, rozvážným krokem tam zamířím. Když dojdu na místo, všimnu si že už tam pár lidí je. Dobré ráno přeji... řeknu polohlasně a stoupnu si ke zdi.

Kaito Rikimaru - 13. divize


Zrovna jsem měl zavřené oči a hodnotil jsem včerejší cvičný zápas s nějakým náhodným členem, když se ozval hlas, který jsem znal. Vzhlédl jsem.
"No jo, ještě jednou se potkáme a budu si myslet, že mi visíš prachy." řekl jsem pobaveně, ale dál jsem se jí moc nevěnoval.
Když přišel další shinigami, kývl jsem na pozdrav. Vida, skupinka se už schází.

Kusanagi Yato - 13. Divize

Už jsem byl málem jednou nohou za branou, když ho uslyším jak na mě promluvil. Na chvilku se zastavím a ohlédnu přes rameno. "Ne, jen jsem slyšel, že má třináctka skvostnout architekturu." Zamračím se a udělám dalších pár kroků dopředu. Potom se znovu zastavím a oddechnu si, stále zády k němu. "Už to tak vypadá. Podle důstojníka si tak získám vaši úctu." Řeknu sarkasticky a poslední slovo skoro vyplivnu. Potom, jak jsem to plánoval, pokračuji směrem, kterým mne stráže navedli.

Když budovu kanceláře podkapitána konečně najdu, směle vejdu dovnitř. Už tam nějaký muž čeká a já ho v tom napodobím.

Kaminari Sora - 13. divize

Podivím se nad jeho sarkazmem, až poté mi secvakne co ho asi tak mohlo naštvat. "Omlouvám se za to, že jsem tak rychle utekl z boje. Jen jsem v tu chvíli už měl být někde jinde. Příště to napravím." Řeknu a hluboce se ukloním.

Kaito Rikimaru - 13. divize

Neustále někdo přicházel, takže bylo lehké přehlédnout tu slečnu, co mě zdravila jako první. Asi to ani nebylo na mě.
Když přišla ta neznámá blondýna, respektive její přednosti a pak až ona, nemohl jsem ji přehlédnout.
"Zdravím, a vás taky, holky..." pronesl jsem k jejímu hrudníku. Nemusel jsem být zrovna extra znalec žen, abych věděl, že přijde facan.
"Koukám, že touha dát někomu na hubu sem táhne hlavně slečny a slečinky..." řekl jsem jen tak do éteru, ale dost nahlas, a díval se přitom na toho "muže" (Bastien), co stál opodál a bavil se s kýmsi z dalším.
Jestli to s mou prořízlou hubou půjde takhle dál, budu za chvíli bydlet v Hueco Mundo. Ale co, bez toho bych to nebyl já, pomyslím si a pousměju se.

Kaito Rikimaru - 13. divize

"Ne, neviděl. A ani bych asi nechtěl. U nás v jedenáctý totiž každá průměrná ženská vypadá přibližně jako jinde průměrnej chlap. Včetně vousů..."
Zadíval jsem se na ni a pak mi to došlo. Tuhle výzbroj si pamatuju. Tak poslintaný lavice přísedících při rekrutování nováčků jsem ještě nezažil.
"Aha, ty jsi ta nová, maskot jedenáctky. No, tak snad už ji v dámských sprchách byla, takže víš, o čem mluvím."
Znovu jsem upřel pohled směrem na ty dva. Začínaly mě svrbět prsty. Podkapitán by už mohl být tady, aby nám řekl, co a jak.

Kadma - 13. divize

Te hoch měl smůlu, že jsem se postavila vedle něj. Na jeho poznámku o ženách z jedenácté jsem ho pěstí bouchla do ramene.
"To bylo hnusný hochu, vypadám snad jako chlap? Vypadá ona snad jako chlap?" zastala jsme se té blondýnky. Když už nic jiného ženy drží při sobě. 
"Zřejmě si už ve sprchách byl, že máš takové zkušenosti. To by se podkapitánce nelíbilo, kdyby o tom dozvěděla a čirou náhodou ode mě." šibalsky jsme se usmála.

Kaminari Sora - 13. divize

Na mou omluvu nijak nereagoval a šel dál. Narovnám se a pokrčím rameny. Pomalým krokem se vrátím ke Katsumi a vyslechnu si rozhovor mezi blondýnkou co včera prolétla Katsuminým oknem a nějakým bělovlasem. Pouze se pro sebe uchechtnu a jinak se nevměšuju. "Ještě chvíli a tohohle týpka vážně někdo přestěhuje." Bleskne mi hlavou.

Kaito Rikimaru - 13. divize

Udiveně jsem nadzvedl obočí, když se zeptala na sprchy. Už už jsem chtěl říct, že jí velice rád ukážu, kde sprchy jsou a k čemu se používají, když se do toho vmísila ta, co tak ráda fackovala lidi. Tentokrát ale přitvrdila.
"Ano, ve sprchách už jsem byl. Vzhledem k tomu, že se každý trénink zpotím jako prase, rád sprchy využívám. A jestli myslíš dámské sprchy, tak kromě mě a té slečny, co mě tam pozvala, tam nikdo jiný nebyl. A přiznávám, ta taky vypadala jako žena." Vrátil jsem jí úsměv.
Jedna věc mi ale vrtala hlavou. To jsem vážně tak hezkej, že ke mně kapitán nepouští ženský na sparring? O téhle bych určitě alespoň slyšel.

Katsumi Nashida-13. divize

Když jsem tak poslouchala jejich rozhovor, vůbec nic mi neříkal. On (Kaito) urážel jak Kuji, tak dívku, se kterou jsem se ještě nesetkala (Kadma),ale ta rozhodně vypadala, že se o sebe umí postarat. Jejich rozhovor jsem proto naprosto s klidem přerušila, stoupla jsem si zády k tomu muži a upřela pohled na onu neznámou dívku. Přívětivě jsem se usmála. "Ahoj, myslím, že my jsme se ještě nesetkali. Jsem Katsumi Nashida ze 4. divize." Doufala jsem, že bude méně neomalená jako ten chlapík, kterému jsem se představila a on mě okázale ignoroval (Kaito). Potom jsem se otočila na Kyuji a pozdravila ji. "Ahoj, jak to s tebou vypadá? Už je to lepší?" Jí jsem také věnovala přátelský úsměv.

Shunichi Noniro

Měl jsem hlavu plnou starostí o Kyuji, jestli jsem to trochu nepřehnal s tím soubojem, a večer si šel připravit všechny věci, do brašny jsem naházel většinu věcí, které jsem nepoužil během poslední mise. Poté jsem se došel umýt a ještě chvilku čajoval na střeše svého bejváku ve třinácté divizi. Po ukončení filosofování jsem ještě rozdal několik málo úkolů členům třinácté divize a šel spát.

Shunichi Noniro - 13.tá divize

Vstal jsem trochu později než jsem čekal, ve skutečnosti mě vzbudil halas členů chystajících se na výpravu, v klidu se obléknu, nasnídám a s kouřícím šálkem čaje vylezu na nádvoří a podívám se co mi přišlo za výkvět, elitu Gotei. Akorát je slyším handrkovat se o sprchách, lidi jestli si na téhle misi budete hrát na kočky a čokly, tak vás osobně ztluču do kulatý krychle a pošlu zpátky. Konkrétně budete mejt hajzly až se budou blejskat, že z nich Yama-jii bude moct jíst ramen. Než se sejdeme všichni a vyrazíme... Má někdo nějaké dotazy? Pohled stočím na Kyuji a mírně se zamračím, jsi při síle a v pořádku? Nerad bych ztratil někoho kvůli tomu, že jsem mu den před tím udělal díru do stehna.

Katsumi Nashida- 13. divize

Přivítání Shunichiho se mi vůbec nelíbilo. Byl podkapitánem, vážila jsem si ho a na poslední misi ke mně byl opravdu milý, ale teď to trochu přestřelil. Když se pak zmínil o Kyuji,nadzvedla jsem obočí a promluvila přímo k němu. "Aha, tak to kvůli tobě mám rozbitý okno, stůl a díru ve zdi. Tedy, mockrát děkuju. A zařídit někomu asi 8 stehů, to je od tebe tedy moc pěkný." Neřekla jsem to nijak hnusně ani zle, spíš jsem to konstatovala. Ten jejich souboj mi přišel naprosto dětinský a zbytečný. Natož, když jsme měli vyrazit na misi.

Shunichi Noniro

Nějaká drzá, pomyslím si. Já si to nevymyslel, šermovat jsem s nikým nechtěl, jenom všechny poslat zpátky do svých divizí, ale stalo se. Stejně tak jsem nenutil Kyuji proskakovat ti oknem, řeknu na svou obhajobu, a přejedu si rukou po strništi na bradě, co já se vůbec mám co omlouvat nějaký holce, kam ten svět spěje? sprásknu v duchu ruce. Chtěl jsem ještě něco dodat, ale uvědomil jsem si, že na to fakt není čas. Jsou všichni odpočatí, mají kompletní vybavení a přibližnou představu o tom co se bude dít? zeptám se a upiju ze šálku. Než stihnu říct cokoliv dalšího a než se stihne někdo na něco zeptat, promluví Kyuji.
Vůbec ne, řeknu a usměju se. A kam jdeme, to sám zatím nevím, máme přibližný směr vypočítaný těmi nejlepšími z dvanácté divize, kteří nás budou průběžně informovat a upravovat náš směr. Dále bychom měli dostat o něco podrobnější analýzu těch s kterými se střetneme. Prioritou zůstává záchrana kapitánů a ostatních členů, upozorňuji, že tentokrát zajatce nebereme, nemáme na to čas, ani lidi. V podstatě na místo určení vlítnem, uděláme tam pořádnej zmatek, v něm posbíráme všechny co můžeme a zdrhnem. Žádný statečnosti, žádný sólový akce.
řeknu jedním dechem. Poté co se nadechnu, ještě dodám: Kashike je tímto jmenován mým zástupcem. Během cesty si vás ještě rozdělíme.

Kusanagi Yato - 13. Divize

Na podkapitána jsme čekali dlouho. Přemítal jsem v myšlenkách, co ho asi mohlo zdržet v tak důležitý den. Když se pak objevil, jako by zrovna vylezl z postele, neviditelnou rukou se plácnu přes čelo. "Tak tenhle muž nás má vést?" Pomyslím si. Rozhodně mi jeho vystupování připadá dost neprofesionální a tak se tedy sarkasticky potměšile optám.
"Zda má někdo nějaké dotazy? Já bych ji pár měl, pane! Kusanagi Yato z déváté divize." Jako kdysi při výcviku se narovnám a z příma se mu podívám do obličeje.
"Nedostal jsem žádnou informaci, krom té, že se hledají dobrovolníci pro záchranou misi a že si je budete vy vybírat. Proto mi informace, že "za chvilku vyrazíme" připadá nedostatečná, pane." Snažím se mu beze slov naznačit, jak mě hluboce zklamal. A to jsem o něm už slyšel.
"Podle jakých kritérií si nás máte vybrat? Kam to vlastně půjdeme? Kdo je nepřítel a co od něho můžeme očekávat? Nějaké speciální přípravy? Všechno to, by měl každý z členů výpravy vědět, pane."
Čekám, zda se jeho přístup trochu změní a začne to brát vážně.

Katsumi Nashida- 13. divize

Když se mi Kyuji omluvila, cítila jsem se nějak rozpačitě. Nebyla jsem zvyklá, že mě někdo oslovuje s přídomkem -san. "Kyuji, já si na formality moc nepotrpím. Opravdu je to v pořádku, hlavně, že se cítíš lépe. Potom se ti ještě podívám na stehy a pokusím se ti to trochu zlepšit, než vyrazíme. Stav se prosím u mě doma, až se připravíš na cestu. Jinak večer jsi vůbec nezkazila." Mile se na ní usměju. Potom se ještě otočím směrem k Shunichimu."Dobře, v tom případě se omlouvám, že jsem tě nařkla." Když potom promluví nějaký kluk o tom, že jsou informace nedostačující, začne mi být Shunichiho trochu líto. Nikdo by ho neměl osočovat z toho, že je špatný vůdce. Možná není nejlepší, ale věřila jsem,že udělá všechno pro to, abychom skupinu zachránili. A pokud bude Kashike také v popředí, neúspěchu se bát nemusím.

Shunichi Noniro

Usrknu ze šálku a dojdu si prohlédnout toho co tak rád říká "pane", Kusagani Yato, řeknu potichu, speciální požadavky žádné nejsou, protože tahle mise je hlavně o tom kdo přijde a má zájem podílet se na záchranné misi. Kývnu hlavou směrem k ostatním, vidíš tu víc shinigami, než jen naši malou skupinku? Tohle není o výcviku nebo zkušenostech, tahle mise je o odvaze a chuti něco dělat. Pokud se nebojíš a budeš stíhat, můžeš jít. To je můj požadavek. K ostatnímu, většina z vás už z předchozí mise ví, co ji čeká. Každý shinigami má povinnost zajímat se o svého nepřítele, a protože v současnosti máme pouze jednoho... Tak sis měl doplnit vzdělání sám, dodám v duchu. Zbytek jsem zodpověděl, když se zeptala Kyuji.

Kaminari Sora - 13. divize

Mlčky přejdu Shunichiho výstup. "Hasíme oheň benzínem...jak geniální." Bleskne mi hlavou. Během celého proslovu zachovávám mlčení. Všechny otázky někdo vyřkl za mě a já nemám jediný důvod je opakovat. Opřu se proto o zeď vedle Katsumi a čekám.

Kusanagi Yato - 13. Divize

"Omlouvám se za svou nevědomost. Doufal jsem, že se detaily dozvím právě tady, alespoň podle dopisu od důstojníka mé divize. Byl jsem zrovna přeřazen a během posledního boje s nepřítelem jsem plnil misi mimo Soul Society. Nikdy jsem se s nimi nesetkal a neměl příliš času si informace zjistit." Tvářím se nepřístupně, ale držím se jistého kodexu chování k výše postavenému.
"Proto se na to i ptám. Věřím, že příprava a vědomosti jsou nejlepším začátkem pro úspěšné splnění mise." Chvilku se zarazím, protože se mi ozve Masuzu v hlavě.
Jen to zase nepřežeň... Potom pokračuji.
"Jak jsem říkal, s nepřítelem jsem se nesetkal, ale vzhledem k tomu, co provedli, musí být více než schopní. Proto se bojím, že v plánu nalítnutí a vytvoření zmatku by mohli nastat nečekané nepříjemnosti." Potom se jen zlehka ukloním a ještě během úklony domluvím.
"Rozhodně se nebojím. Jsem tu, abych pomohl. Pokud je to vše, co víte, budeme muset počkat na nové rozkazy, jak říkáte. Děkuji." Znovu se narovnám a ustoupím o krok vzad. "Moc jsem se toho nedozvěděl. To už Sora věděl víc než on."

Kashike - kancelář podkapitána 13. divize

Lenivě otevřu oči, když se ozve Shunichiho hlas a sleduji jak se lidé hašteří. Na jmenování zástupcem jen kývnu na souhlas. Pak začne Kusanagi tahat ze Shuna informace. Kusanagi Yato... oslovím ho klidným, mírně unaveným hlasem. Ty bys přeci měl nejlíp z těhle lidí zvládat naskakování po hlavě do neznámého a znát pravidlo, že pěšáci ví jen to co nutně potřebují vědět. Teď to neřeš, nech podkapitána Noniru velet a já ti včas dodám veškerý intel co má 2. divize na nepřítele. Spokojenost?

Kusanagi Yato - 13. Divize

Když mě Kashike oslovil, už jsem měl věc za uzavřenou, ale asi měl pocit nutnosti něco dodat, tak jsem mu i odpověděl. Mluvím klidně a vyrovnaně a nedívám se na něj.
"Nevím u jaké z jednotek druhé divize sloužíš ty Kashike, ale v té mé "naskakování po hlavě" znamenalo, že my jsme připraveni, ale soupeř ne. Možná proto v té vaší tolik, jak ty říkáš, pěšáků, umřelo. Tihle shinigami nejsou pěšáci, ale záchraný tým."
Konečně se mu podívám zpříma do obličeje a pousměju se. "Díky, to bude od tebe velice laskavé."

Kaito Rikimaru - 13. divize

Když vyšel ten nonšalantní chlapík, usmál jsem se. Konečně někdo, s kým bude kloudná řeč.
"No, chtěl jsem se zeptat, jestli můžu jít taky, ale to už je trochu pasé." řekl jsem potichu skupince mých nových fanynek a zadíval se na tu ze čtyřky. Jo, párkrát už mi žebra fixovala. Možná jsem ji měl pozdravit, teď na to ale nebyl čas. Veškerou mou pozornost totiž upoutal ten mužíček z devítky.
Možná se mi to jen zdálo, ale myslím, že jsme si na chvíli s Noniro-fuku-taichem vyměnili pohledy plné soucitu. Tedy... předtím, než jsem se začal srdečně smát. Chvíli jsem se uklidňoval a odkašlal jsem si.
"Jaký asi tak budou informace. Kapitány drží banda zmetků a nebereme zajatce. Ty potřebuješ víc informací, pane?" houkl jsem na Kusanagiho.

Kusanagi Yato - 9. Divize

Další, který nebyl tázaný, měl potřebu se projevit. A tak mu opět bez vynaložení úsilí podívat se na něj odpovím. "Ano, potřebuji. Pro tebe by byla vhodná informace například to, že Ti, co se přeceňují, umírají jako první." Konečně se k němu otočím čelem. "Tobě se říká "trenér", že? Slyšel jsem o tobě. Prý do všeho kecáš, ale v "zápase" jsi týmu k ničemu. Asi na tuhle misi půjdeme společně. Těší mě." Znovu se postavím ke zdi a přeruším s tím shinigamim jakýkoli kontakt."

Katsumi Nashida-13.divize

Začíná tu být trochu dusno. S přátelským pohledem se otočím na toho odvážného kluka (Kusanagi)."Ahoj, my jsme se ještě nesetkali, že? A jelikož spolu strávíme teď pár dní, tak bych byla nerada, kdybychom se nepoznali. Jsem Katsumi Nashida a jsem ze 4. divize. Pokud potřebuješ nějaké informace, tak myslím, že je dostaneš včas,takže není důvod se rozčilovat." Snažím se usmívat, co nejvíce přátelsky.

Kashike - kancelář podkapitána 13. divize


Tak se uklidníme. Nemá smysl se tu dohadovat jako parta děcek. Tímhle tempem nám tak akorát strejda Noniro dá každému pohlavek jako první výstrahu. Už teď ho lituju. Odlepím se od stěny a přejdu k již zmíněnému podkapitánovi. Myslím že raději vyrazíme, ať jsme co nejdřív v boji. Nebo se tu servou mezi sebou a já nebudu ten, kdo je bude odtrhávat od sebe.