Mise 2.-Po stopách Khariba

Západní Rukongai. Místo, kde se odehrál souboj s mutanty, kde byl Kharib poražen a kde jste zanechali ležet jeho meč na cestě, jelikož nikdo z vás nebyl schopen ho uzvednout.
Je to tu stejné, jako když jste naposledy odcházeli, až na to, že trosky jsou nahrnuty doprostřed kruhového náměstíčka, kde dřív stála dřevěná socha.
Meč již nebylo nikde vidět a v okolí bylo cítit velké množství reiatsu shinigami. Byly to jednotky pátrající po únoscích. Nikde nebylo cítit žádné navýšení reiatsu, které by značilo boj, zatím se jen pátralo.

Kashike - Rukongai


Když dorazíme na místo, ani se nezdržuji a vydám se přes náměstí. Nejsem extra dobrý v cítění reiatsu, na to máme jiné odporníky, ale jako stopař jsem celkem užitečný. Přejdu náměstí a začnu s hledáním stop ve směru, ze kterého přišli naši protivníci již tenkrát při misi. V půlce té aktivity se zastavím. No tak, pitomče, vzpamatuj se a začni myslet. Sayame? Zkus si promluvit s lidmi v okolí a dostat z nich nějaké informace. Vsadil bych třeba na děti, ty mají oči všude... a hlavně si tě zamilují už od pohledu. Po vydání rozkazu se vrátím zpátky k pátrání po stopách. Tak velká skupina se nemůže jen tak vypařit, i když je to tu pošlapané až hanba.

Sayame Yokoi - Rukongai

Celou dobu jsem šla mlčky. Hlavu plnou neveselých myšlenek. Náhle jsme dorazili na místo a já zapochybovala zda tu budeme platnější než na nádvoří před věznicí. Opět se to tu hemžilo pátracími jednotkami. Reiatsu jsem vnímala velmi intenzivně namíchaná páté přes deváté. Pomyslela jsem si, že i kdyby tu nějaké stopy byly, nejspíš jsou už nenávratně ztracené. Z přemýšlení mě vytrhl Kashikeho hlas. Naslouchala jsem mu s tupým výrazem ve tváři.
"To jistě zamilují." sladce jsem se usmála a sotva se Kashike otočil zády, vyplázla jsem na něj jazyk a udělala dlouhý nos.

Následně jsem se rozhlédla po okolí. Život tu plynul celkem poklidně. Jediný kdo tu dělal bordel byli jak jinak shinigami. Povzdechla jsem si. Zahlédla jsem hlouček dětí. Hrály kuličky a několik z nich se dohadovalo o tom, že si zahrají na schovku a pykat bude ten, kdo do důlku nacvrnká nejméně kuliček.
"Ahoj holky a kluci." pousmála jsem se a dřepla si, abych děcka nevyděsila svou výškou. Já vím, v měřítkách dospělých je to nížka, ale většina capartů mi byla do pasu.
"Můžete mi pomoci? Ztratilo se nám pár kamarádů a máme o ně strach. Nevšiml si někdo z vás, že by se tu znenadání zjevili lidé jako my?" položila jsem otázku a zašátrala v kapse po své bezedné zásobě bonbonů.

Kashike

Zem tu byla poměrně tvrdá a stopy velice nezřetelné. Stěžovala ti to ještě okolní tma, tu ale trochu protrhávaly pouliční lampy a svit měsíce.
Neomylně si mezi množstvím nezřetelných bosých šlápot a dřevěných podrážek rozeznal Kharibovy těžké bagány, které chtě nechtě, nějaký znak v zemi zanechaly. Kolem něj jsi mohl rozpoznat i pár velice mělkých stop, které možná byly stejného typu jako ty, které máš právě na nohou.
Pokud jsi tyto stopy sledoval, zjistil jsi, že míří na západ, hlavní ulicí směrem ven z rukongaie. Na jednom místě se ta skupina stop od lehkých bot vytratila a místo nich tam zbyla v zemi taková nepatrná "kometa". Klasická stopa po shunpu. Dál tě vedly ale Kharibovy stopy, které nezmizely, jen se prodloužil rozestup mezi nimi a prohloubily se.

Zrzek-cvrnká kuličky před domem
/Jsou asi čtyři hodiny ráno, protože jste vyrazili chvíli po tom, co Kharib utekl.

Skupina dětí, které kvůli nedávným událostem nemohla spát, se na popud svého gang-leadera Zrzka rozhodla zahrát si kuličky ve světle pouliční lampy, ve které i takhle k ránu pořád ještě hořela svíčka.

Zrzek-Asi metr třicet, deset roků, zrzavé vrabčí hnízdo na hlavě, pihatý obličej, rošťácký výraz, ruce umazané od hlíny, otrhané plátěné kalhoty a vytahané tričko.

Chachá, teď vám to ukážu, vy mameluci! Napřáhl jsem se k cvrknutí na červenou a... "BOOOM! Je tam, smradi!" Řekl jsem vítězoslavně a zaťal ruku v pěst. Nadávek ostatních jsem si nevšímal, akorát záviděli. Ukázal jsem jim, jakej sem machr.
Pak si vedle nás dřepla nějaká frigida a začala nám do hlavy nalejvat nějaký kecy. Určitě jdou po těch týpkách, co tu nedávno byli.
Hodil jsem po ní vokem a jí hned muselo být jasné, že my si bulíky na nos věšet nenecháme. "Za pade."

Kashike - Rukongai


Vydám se po té stopě zhruba 300 - 400 metrů. Chci mít jistotu že alespoň pro teď nemění směr a nikdo se nevrací je zahlazovat. Naštěstí mi ta kočka zatím dělá svýma hamtákama dobrou službu. Po chvíli se vrátím zpátky na náměstí ke skupině a lehce doplním tekutiny z polní lahve. Našel jsem stopy, je to sice peklo ale půjde to... až se rozední, budou vidět celkem dobře.... nahlásím Shunichimu.

Sayame Yokoi - Rukongai - čtvrť smráďat

Hikarutsume se nepochybně dobře bavil. Naštěstí se zdržel uštěpačných poznámek. Vytáhla jsem sáček bonbonů a na jednom z nich si začala pochutnávat. Napřímila jsem se do plné výšky nížky a podívala se zrzavému parchantíkovi do očí. Velmi živé dítě. Ovšem i to je otázkou několika vteřin.
"Padesát bonbonů? To jsi skromný, nabídla bych víc. Zatím však nemám jistotu, že jste doopravdy viděli to co hledám." neodpustila jsem si drobné rýpnutí.

Zrzek-před domem na náměstí

Ušklíbl jsem se. "Ne, ty blbko. Padesát yenů pro každýho. Jinak si ty informace doluj z koho chceš."
Vpálil jsem jí to do xichtu, jáko řádnej master. Kámoši mi hned začali pochlebovat a plácat mě po rameni. Bylo nás celkem pět, to dělalo dohromady 250 yenů(asi 50Kč). "Tak co, uděláme kšeft?"

Kaminari Sora - náměstí

Rozhlédnu se kolem sebe a poté se otočím na Kashikeho. "Trochu se tu porozhlédnu, kdyby něco..moje reiatsu poznáte." S těmito slovy se rozejdu někam mezi chatrče hledajíc stopy.

Katsumi Nashida- náměstí

Když se tak nějak postupně všichni rozcházeli, nedalo mi to a taky jsem se kolem sebe rozhlédla. Nechtěla jsem někomu lézt do zelí, jelikož bych vypadala jako blbka a taky proto, že by se to jevilo značně neúčinným, kdybychom hledali na stejných místech dva, proto jsem se rozhodla vydat směrem kudy nikdo nešel. Otočila jsem se směrem k Shunichimu. " Půjdu se tu trochu porozhlédnout, ale nebudu daleko, tak se když tak ozvi." Mrkla jsem na něj a vyrazila. Procházela jsem mezi domy a snažila se zachytit cokoli, ale všechno reitsu, co jsem zachytávala nepatřilo nikomu cizímu. Samozřejmě jsem nepátrala jen po reitsu, ale i po viditelnějších stopách, ale to bylo trochu těžké, když byla tma.

Shunichi Noniro

Po příchodu na místo okamžitě vyhmátnu někoho z výzvědné skupiny. Doufám, že tu bude ta Kuchiki, mohla by být neocenitelnou spojkou.
Mezitím se ohlásí Kashike se svým nálezem, počkám než mi něco oznámí někdo z 13.ky, jestli se v tom směru, kudy nejspíš vyrazil Kharib, nevydali dále.
Kaminari se vydal po své ose a Katsumi též.
Mně nezbývalo než vyslechnout členy své divize a zařídit se podle toho. Sám využívám své vysoké reiatsu k tomu, aby hledalo nějaké reiatsu vyšší úrovně než je to mé. Případně zkusím zaměřit přímo na Ukitakeho.

Katsumi a Sora-ulice západního Rukongaie

Vyrazili jste kupředu. Domy a ulice mezi nimi, vám však nepřinesly to, co jste čekali. Stopy po skupině, kterou jste stíhaly tu nebyly. Nakonec jste ale zaregistrovali, že některé okolní hlídky(ty z 13. divize) se začali stahovat do jednoho bodu na západě. Pak jste tím směrem ucítili krátkou explozi reiatsu. Jako výstřel z pistole, objevil se jen na moment. Reiatsu hlídek značně narostla.

Shunichi Noniro-ulice západního Rukongaie
Od člena výzvědné skupiny jsi zjistil, že zatím bezvýsledně pátrají v okolí a že slečna Kuchiki se s tebou spojí, jakmile na něco narazej.
Reiatsu si nenalézal, ale po nějaké době se ti ozvala Rukia. "Podkapitáne Noniro, hlásí se Kuchiki Rukia. Objevili jsme neznámou skupinu, zhruba deset kilometrů od místa, kam se vězeň přenesl, přímým směrem na západ. Stahujeme sem naše jednotky, zatím v bezpečné vzdálenosti vyčkáváme. Nepřítel dobře maskuje své reiatsu a v té tmě nemohu přesně odhadnout počet, ale vypadá to, jako by něco stavěli. Myslím že to je... SAKRA!..."
Spojení tenteikurou se přerušilo. Rozeznal jsi zvýšené reiatsu členů tvé divize a pak jedo cizí, které jen krátce zapulzovalo a pak zase zmizelo.

Kashike a Sayame-náměstí v západním Rukongaii

Oba jste ucítili nárůst reiatsu hlídek na západě, poměrně daleko od vaší pozice. Taktéž jste nakrátko zaznamenali reiatsu někoho cizího.

Kashike


Otočím se na Sayame s lehce překvapeným výrazem. Pak ale jedním gestem vydám tichý povel k pohybu vpřed. Doufám že i zbytek naší skupiny se chytí. Pro lepší postup vyskočím nahoru na střechu a postupuji po střechách.

Shunichi Noniro

Bleskově svolám svou výzvědnou skupinu a vyrazíme vpřed. Máme před sebou dlouhou cestu, s mým shunpem to nebude žádná závratná rychlost s kterou bych se dostal do cíle.

Kaminari Sora

Postřehnu výbuch reiatsu a kousek ode mě si všimnu, že Kashike ho zaregistroval též. Doshunpuju k něm a mlčky shunpuju dál směrem k místu odkud byl cítit výbuch,

Katsumi Nashida

Když jsem ucítila docela silnou explozi reitsu, okamžitě jsem začala pátrat po někom z naší skupiny. Netrvalo dlouho a potkala jsem se s Kashikem a Sorou. Kývla jsem směrem k nim a postupovala shunpy s nimi.

Běželi jste dlouho, i když Shunichiho hnal kupředu strach o své podřízené. Vždycky jste sem tam ucítili to cizí reiatsu, vždy jen na krátko a po chvíli vám přišlo, že reiatsu ostatních začíná ubývat.

Dostali jste se až za poslední distrikt Rukongaie a dál jste museli pokračovat lesem, což váš postup ještě více zbrzdilo. Cizí reiatsu jste už dlouho neslyšeli. Těžko říct, jestli to byla dobrá, nebo špatná zpráva. Teď už jste ale jasně cítili pozice pátracích skupin, byli jste už blízko.
Zanedlouho jste dorazili na okraj lesa, na mýtinu. Mýtina byla poměrně rozlehlá, kolem dokola jí obklopoval les a také jednotky shinigami ze Seireitei, převážně 13. a 2. divize. Všichni stáli v dokonalém kruhu, jako by ho tam někdo opsal kružítkem, s napřaženými zbraněmi a vyčkávali.
Uprostřed mýtiny, bylo skrz závoj tmy možno rozeznat skupinu postav, poměrně početnou, ale pořád byli moc daleko na to, aby v této tmě šlo rozeznat, kolik je jich přesně. Taktéž stáli v kruhu, ale mezi nimi byl nějaký velký oblouk, ke kterému některé z postav pořád přikládali další díly.

Najednou se jeden z nižších důstojníků druhé divize odrazil a shunpem se vydal kupředu. Bylo to dlouhé rychlé shunpo, ale zhruba v polovině toho pohybu se objevil žlutý záblesk, který vylétl směrem od nepřátelské skupiny a srazil ho k zemi. Pak se to žluté světlo zase vrátilo zpět a zhaslo.
Tím světlem se vám na moment zbrazila celá scenerie. Uprostřed mýtiny byla jakási brána. Přímo před bránou byl podstavec s mumií omotanou černými bandáži a kolem ní nehybně seděli vaši kapitáni, Hisagi a Yuki s Toshiko.
Tři cizí postavy v černém shihakusho a bílém plášti něco dělali s obloukem. Dalších šest postav v černém shihakusho stálo v kruhu kolem oblouku a vyčkávalo.

Katsumi Nashida

Byl to pořádně dlouhý běh, ale ne moc vyčerpávající. Díky bohu, že jsem se dokázala každý den vykopat a jít běhat, teď se mi to fakt hodilo. V lese byl příjemnější chládek, ale zase nám ztěžoval postup terén. Čím dále jsem postupovali, tím více jsem mohla vnímat cizí reitsu. Když jsme dorazili na mýtinu, čekala jsem na rozkazy Shunichiho nebo Kashikeho, popřípadě obou. Najednou vzduchem zablesklo žluté světlo a já jsem konečně viděla, co se tu děje. Možná jsem to viděla, ale moc nechápala. Co to sakra je za bránu?. Z myšlenek mě vytrhlo ještě něco, co jsem spatřila, respektive koho. Oči mi zůstaly na třech postavách, z nichž jsem dobře poznala Toshiko. Už už jsem se chtěla vydat kupředu, ale rychle jsem si to rozmyslela a ohlédla se po ostatních.

Kaminari Sora

Cesta sem zabrala déle než jsem čekal. Podívuje mě množstí lidí, shromážděných okolo lesa. Jeden pak prolomí čekání a srazí ho blesk. Zaostřím a prohlédnu si scenérii. Když uvidím Hisagiho a Yuki, málem reflexivně skočím vpřed. Vzpomenu si však co se stalo tomu předchozímu. "Nějaká bariéra? Kdybych byl dost rychlý dokázal bych se tím prohnat bez toho aby mě sestřelili?" Bleskne mi hlavou.

Kashike - mýtina v lese

Po příchodu na místo se pokusím co nejrychleji zorientovat. Jsem lehce zadýchaný, ale to je normální při zvýšené zátěži jako je shunpo a běh. Prohlédnu si koho tu máme a zaměřím se na skupinku. Ten žlutý blesk vypadal jako kido. Zkusíme si tedy trošku pomoct. Rozhlídnu se po lidech z druhé divize a vyhledám nejvyšší šarži. Doběhnu k němu a aniž bych se s ním nějak významněji zdravil, vyhrknu na něj: Hlášení o situaci! Teď šlo o čas.

Po předchozím incidentu se již nikdo neodvážil udělat krok v před. Všichni zaraženě stáli, na očích jim byl vidět strach, bezradnost, lítost nad sebou samým. Všichni chtěli zachránit své nadřízené, ale nikdo nenašel odvahu vrhnout se kupředu, vstříc téměř jisté smrti.
Ze středu kruhu, směrem od nepřátelské skupiny, již nadále nebylo cítit žádné reiatsu. Ani kapitánů, ani nepřátel. Pořád jste je ale viděli. Do svítání zbývali ještě asi dvě hodiny. Pak možná alespoň uvidíte, proti komu stojíte.

Kyuji

Šla jsi směrem, kde jsi naposledy ucítila tu silnou duševní energii a kde nyní cítíš velkou skupinu shinigami. Dorazila jsi až na okraj lesa, na mýtinu. Uprostřed mýtiny stála jakási skupina, prozatím skryta kuli nedostatku světla, a kolem ní stáli v kruhu shinigami z Gotei 13. Nepoznávala jsi ani jednoho z nich, ale podle znaků, které sem tam někdo nosí na shihakusho, jsi odvodila že se jedná o členy 2. a 13. divize.
Celkem bez problémů jsi mezi ně zapadla(pokud na sobě máš shihakusho) a zatím to nevypadalo tak, že by si někdo všiml tvého příchodu směrem od lesa, nebo to alespoň nikomu nepřišlo divné.

Kashike-mýtina v lese

Voják se postavil do pozoru a spustil. "Jednotky třinácté divize objevili skupinu nepřátel a přivolali posili. Společně jsme vyčkávali v lese a čekali na rozkazy od nadřízených, ale pak jeden z nepřátelské skupiny zmizel a do skupiny slečny Kuchiki ze třinácté divize nalítl žlutý blesk. Prolétl kolem dokola celý okraj mítiny, hodně lidí zranil, kolem dvaceti, a pak se vrátil zpět na své místo. Všechny raněné jsme evakuovali do bezpečné vzdálenosti... Od té doby, kdokoliv se pokusí přiblížit ke středu, ten jeden z nich zmizí a naše srazí žlutý blesk. Na hromadný útok z dálky jsme se kuli rukojmím neodvážili."

Shunichi Noniro

Po příchodu na místo, kde jsou členové druhé divize, se okamžitě začnu shánět po někom s Tenteikurou, pokud nikoho nenajdu, tak vyšlu motýla se informováním první divizi.
Poté namířím rukou na stavbu a, hado no.31 shakaho, vyšlu na ní kido. Zajímá mne jak bariéra na kido reaguje. Případně jestli to nějak ukáže kam ta bariéra sahá.

Kashike


Vyslechnu si hlášení a na tváři se mi usadí zachmuřený výraz. Dobře, shromáždíte muže do dvou skupin. Jednu povedete vy, druhou která bude víc na ráně povedu já. Vaše skupina na můj povel zasype tu jejich sešlost dýmovnicemi. Chci aby tam aspoň 15, 20 vteřin nebylo vidět na krok. My na ně vlítnem a zkusíme jim tu skupinu rozprášit. Ten prevít s bleskem má hvězdné nebe a siluety, podle kterých se řídí. A taky reiatsu. Budeme potřebovat clonu... přejdu rovnou do uvažování nahlas ale pak se zarazím při pohledu na chlapíka přede mnou. To je vše, připrav mužstvo a čekejte na můj povel. Pak vyrazím hledat Shuna, který zrovna vypálil Shakaho. Shune, chystáme s našima lidma útok na tu skupinu. Potřebuji, aby tvoji lidé vypálili několik salv kido do prostoru okolo, tak aby se mým lidem nic nestalo a vznikla clona z reiatsu. Ten zmetek co nás tu drží přibité se nebude mít podle čeho orientovat. Půjde to?

Shunichi

Tvoje zpráva byla v pořádku odeslána.
Když jsi se postavil do útočné pozice a chtěl vystřelit, směrem od skupiny se ozval Kharibův hlas. "Mám to." Řekl a když se tvoje Shakkaho rozeltělo směrem na kamenný oblouk, největší ze siluet vyskočila a kopem svedla kouli rudého ohně směrem do země. Tam po ní zůstal jen kouřící dolík.
Postava dopadla zpátky jen na jednu nohu a na té odskočila zpátky mezi ostatní. Chvilku to trvalo, ale pak se silueta postavila zpátky na obě.

Kashike

Důstojník jen rychle kývnul a poodešel kousek dál. "Sorta 3 a 4, seřadit u mě, po obvodu půlkruhu. Sorta 1 a 2 to samé, jen je povede Hosogawa-san." Řekl potichu pár chlapům a ty se neslyšně odplýžili pryč.
Zanedlouho kolem tebe stála 1. sorta, nejlepší úderná jednotka a 2. sorta, nejefektivnější bojová jednotka pro krátké a středně dlouhé vzdálenosti. Dorazili tam bez sebemenšího šelestu, nebo zašumění trávy.

Shunichi Noniro

Nechám si zavolat zbytek jednotek, a nechám je vyslat útočná kido podél prostoru, z kterého chce zaútočit Kashike, přesně podle jeho pokynů, pak se sám připravím na zteč s obnaženou čepelí. Pamatujte, žádná přímá kido na Khariba a jeho poskoky, jsou vůči nim imunní, zakřičím ještě.

Katsumi Nashida

Když jsem pozorovala, jak se všichni připravují na zřejmý střet, neváhala jsem a přidala se k jednotkám Shunichiho. Kashikeho nápad se mi celkem zamlouval, ale nic nebylo jisté, proto mi zbylo jen doufat, že to vyjde. Šla jsem ještě rychle najít Shunichiho, abych se ujistila, že jsem plán pochopila. "Máte v plánu na ně vlítnout hned, jak se vytvoří clona? Mezi tím jsem už vytahovala Kurohari a nevědomky ho jen tak lehce pohladila. Doufám, že to spolu zase zvládneme.