Mise 2.-Po stopách Khariba

Kaminari Sora

Shunpem jsi se dostal do vynikající pozice pro útok. Nepřítele jsi měl jako na dlani. Ale cítil jsi, že se blíží něco dalšího. Silnějšího. Objevil se před tebou, shunpem výrazně pomalejším, stíhal jsi ho očima sledovat. Možná tě ani tak nepřekvapilo, že ho vidíš na dvou místech zároveň. Něco podobného už jsi viděl u Kyoshiho. Překvapila tě možná ale síla, jakou odrazil tvůj sek.

Girako a Okari

"Zase ve srabu, Okari?" Zeptala se nově příchozí "kopie" tvého nepřítele, který se už začal zvedat na nohy.
"Dík..." Oddechl si Okari a shunpem(rychlým) se objevil za Sorou, s úmyslem bodnout do zad. Teď už počítal s vodní bublinou a nehodlal se znovu napálit.
Girako se po Sorovi ohnal z širokého rozmachu silným vodorovným sekem.

Katsumi

S Byakuraiem to bylo takové ošemetné. Právě že bylo za potřebí natáhnout prst. To bylo pro tebe v tuto chvíli jaksi nemožné, protože si měla ruce zamrzlé(led je od špičky Kurohari přes prsty až k zápěstí, takže máš jakoby takové ledové rukavice). Kdyby si teď vystřelila, nejspíš by sis propálila dlaň.
S Haienem už to bylo jiné. Rameny a lokty jsi hýbat mohla, stejně jako koncentrovat reiatsu do meče, takže tvůj Haien měl za následek, že se led na meči roztříštil a rozpraskal až k rukám, takže stačí trochu zabrat a led kolem rukou rozbiješ úplně.

Yaguma

Krev vytékající z mé rány na žebrech začala pomalu zamrzat, stejně jako rána, kterou jsem tam měl. Naneštěstí se začali dít nepěkné věci. Ta s černým mečem se napřáhla a začala říkat: "Hado no...". Na nic sem nečekal, nechtěl jsem ze sebe nechat udělat škvarek. Shunpnul jsem za Kyuji(tím jsem se jen tak tak vyhnul Haienu) zrovna když dělala kotrmelec a pokusil jsem se jí přesně zasáhnout mečem dřív, než kotoul dokončí(tím prozatím pozdržuji zbytek útoků, protože se musíš krýt ještě než dostaneš šanci je provést).
Ta druhá mi už šla do zad. Neměl jsem moc času na otálení. Druhou ruku jsem namířil na Katsumi a vyslal proti ní studenou mlhu(jako předtím).
Po bodnutí na Kyuji shunpnu od slečen trochu dál, abych neměl jednu z nich za zády.

Kashike

V momentě, kdy jsi stočil meč do defenzivní pozice, žena přešla okamžitě do protiútoku. Přisunula se k tobě, svým mečem zablokovala ten tvůj a volnou rukou(levou) ti vystartovala po obličeji. I v té rychlosti se postřehl modré záblesky v její dlani.

Katsumi Nashida

Než mi došlo, co Byakurai udělá, bylo pozdě. Propálila jsem si dlaň, což mi začalo dělat ty největší starosti. Použila jsem tedy Haien, abych se vyprostila z ledových pout. Poté, co jsem mu vyrazila do zad, se na mě pokusil opět seslat ten mráz. O to jsem fakt nestála, proto jsem se pokusila shunpnout pryč. Pokud se mi to povedlo, na nějakou dobu jsem se zašila, abych si vyléčila tu díru v ruce, která nevypadala vůbec hezky a krev se z ní řinula, jako by to mělo být naposledy. Rychle jsem tedy zastavila krvácení a začala si kůži stahovat, co nejvíce k sobě. Když už to nevypadalo tak příšerně, z batůžku jsem vytáhla obvaz a ruku si zavázala. Pak to musím ještě zašít., připomněla jsem si. Když už jsem měla ruku jakš takš v pořádku, vrátila jsem se k bojující dvojici a viděla, že blondýnka zahájila znovu útok. Nějak si domyslím, co měla s Yagumim v plánu, proto čekám, co se bude dít dál, nehodlám se jí v tomto manévru nikam plést.

Kashike

To tak... tím že držím meč momentálně obouruč, mám při páce značnou výhodu. Udělám proto úkrok dozadu a zaberu rukama abych zvedl čepel meče. Získám tím pohybem hned několik výhod, prvně budu mimo dosah její ruky a hrot narovnaného meče jí zároveň směřuje doprostřed hrudi. Proto netřeba čekat a rovnou bodnu, spíš zkusmo jestli to vyjde, než že bych se do toho nějak opíral.

Kaminari Sora

Překvapeně zamrkám, když se předemnou zjeví druhá verze mého protivníka. "Klon?" Bleskne mi hlavou. To už se však, ten druhý zvedne a zmizí. Jediné co mě zachrání od probodnutých zad je reflex. Shunpem uhnu prudce do strany a chvilku zaostřím na oba protivníky. "To není klon..Dvojčata? Jeden silnej a pomalej, druhej rychlej a slabej... Zajímavé, sledovat mě ale zvládne jen jeden z nich." Zhluboka se nadechnu a metnu, větrnou vlnu proti tomu rychlejšímu, nejde mi tolik o to ho zranit, jako spíš rozvířit prach a napálit mu ho co nejvíc do očí, abych mu zablokoval vizi. Prudkým shunpem se pokusím přesunout do zad toho silnějšího a čepelí obalenou větrnou aurou ho proklát naskrz.

Yaguma

Slečinka mě dost podcenila. Při kotoulu je člověk téměř bezbranný, dezorientovaný a značně omezený v pohybu. Sice se jí nějakou náhodou podařilo odklonit můj meč, protože nejspíš vycítila moji přítomnost a instinktivně se bránila, ale stejně si odnesla velice hluboký šrám od hrotu mého meče. To mí sto nekrvácelo, ale okamžitě se v ráně objevil led a to místo začalo nepříjemně tuhnout.
Teď jsem právě dokončovl své shunpo, když v tom jsem uviděl hejno čehosi, co se na mě rozlétlo. Věděl jsem, že mě nijak nemohou ohrozit, proto jsem jim nevěnoval přílišnou pozornost a spíš se soustředil na Kyuji a její reiatsu. Každý motýl, který se mě dotkl okamžitě zmrznul a padnul k zemi.
Kyujino načasování bylo perfektní, bohužel motýli nezafungovali tak, jak očekávala. Cítil jsem, že se blíží a uhnul jsem stranou, čímž jsem ji nechal prolétnout kolem sebe. Ještě jsem se jí mečem ohnal po zádech, ale setrvačnost jí už dostala z mého dosahu. To mi ale nebránilo v tom shunpnout jí do zad a pokusit se ji kopnout do ledvin.

Katsumi Nashida

Na okamžité ošetření byla talde rána příliš hluboká. Jen tak tak jsi dokázala udržet krvácení, za stálého působení lékařského kido. Ta dlaň byla úplně zničená. Dvě kosti byly urostřed přerušené , maso, šlachy a cévy se úplně vypařili v tom úzkém kolečku o velikosti tvého prstu. Šíleně to bolelo, pouze kido tišilo vzruchy agonie. Druhá ruka byla ale stále zdravá, stejně jako obě nohy. To k boji stačí. Nepřítel ještě stojí. A vypadá čile.

Kashike

Zahlédl si úsměv na její tváři. Nebyl to takový ten pošklebovačný úsměv, nebo úsměv typu "výborně, teď tě mám, kde jsem chtěla". Byl to spíš takový... chválící úsměv. Tvoje schopnosti ji nejspíš potěšili. Ona tudle hru ale uměla hrát taky.
Její čepel se stáhla až ke spičce tvé katany, ona mezi tím natáčela zápěstí(takže se její katana dostávala do pozice hrotem k zemi, jako jsi byl před chvílí ty, jen ji držela o něco výš) a u toho provedla úkrok do strany s natočením v bocích. Proti tvé špičce tlačila nejen svojí rukou, ale i tím, jak se natáčela, takže tvoje bodnutí odklonila stranou. A jak se tak u toho úkroku natáčela, rychle si přešlápla a přední nohou tě kopla pod koleno tvojí přední nohy. Né silně, ale celkem rychle.

Sora

Větrná vlna sice mířila na rychlejšího(Okari), ale do cesty se jí postavil silnější(Girako). Napřáhl se mečem hezky od spodu a sekl do vlny. Chvíli se přetlačovali, ale nakonec nad vlnou získal převahu a rozptýlil ji. Prach se rozvýřil, ale když jsi shunpnul na místo, kde stáli, na nikoho si tam nenarazil. Z prašného oblaku(který se za chvilku hned rozplyne) si však cítil reiatsu a hned na to z něj vystartovala katana proti tvému krku.

Katsumi Nashida

Když jsem si chvíli myslela, že ta ruka je v pohodě a snížila jsem trochu intenzitu kida, bolest mě opět překvapila. Nemohla jsem s ní moc pohnout, což se dalo čekat, ale viděla jsem,že ta dívka má trochu problém, proto jsem musela něco podniknout, ale neměla jsem ponětí co. Když jsem viděla, že jí uhnul, věděla jsem, že asi nebude tak lehké ho zabít. Shunpla jsem, co nejblíže k němu, ale to mi chvíli zabralo, proto jsem se ještě doshunpla za blondýnku, přímo do rány Yagumi. " Bakudo no 39. Enkosen" Ještě v té samé chvíli jsem se svým Kurohari rozmáchla, abych ho tak mohla alespoň lehce zranit. Pokud se mi to povedlo, zkusila jsem ještě " Bakudo no 4. Hainawa", jelikož jsemho nějakým způsobem potřebovala zbavit té zbraně. Pokud se mi i toto povedlo, čekala jsem, že iniciativu převezme zatím neznámá blondýnka.

Kaminari Sora

Z prachu najednou vyletí čepel. Risknu to, trhnu hlavou na pravou stranu abych se bodu vyhnul a vyrazím vpřed, vodorovně se rozmáchnu čepelí v místě, kde tuším břicho. Využívám toho, že bych mohl stihnout ještě chvíli, kdy prach není úplně rozptýlen.

Kashike


Když vidím co se chystá udělat, je už pozdě na nějakou "bezpečnou" reakci. Tu ránu pod koleno chytnu tak jako tak. Teď zbývalo z toho jen vytěžit maximum. Využiju toho, že jsou naše zbraně pořád spojené dotykem, tudíž vím přesně kde její čepel je udržuji jí částečně pod kontrolou. Odrazím se tedy ze zadní nohy přímo na ní a v momentě kdy mě kopne... což je všechno jen ne příjemné... jí vrazím rameno a loket do břicha. Chci využít toho, že stojí jen na jedné noze, čímž ztratila stabilní postavení, abych jí povalil na zem.

Shunichi Noniro

Uskočil jsem stranou, protože krýt něco takového svou zbraní v zavřené formě jsem si netroufal. Po doskoku jsem se zhoupnul na patách a prudkým pohybem se je jí pokusil propíchnout jako prase na rožeň. Pokud uskočí nebo použije shunpo a, tak po ní metnu hyaporankan. Pokud mě vykryje, tak se stáhnu jako had a připravím se na další výpad.

Yaguma

Můj kop už téměř nalezl svůj cíl, když v tom se přede mnou objevila ta druhá dívka, s připraveným bakudem. Měl jsem za to, že je zraněná a teď si bude lízat rány, nebo pilovat nehty... Teď jsem zase pro změnu podcenil já je.
Bakudo mi nohu odrazilo zpátky, což mě dost vyvedlo z rovnováhy.
Moji pozornost upoutali hned dvě věci. Světlovasé začaly okolo meče lítat blesky a tmavovlasá pro mě chystala další bakudo. Měl jsem malér, ale rozhodl jsem se věnovat větší pozornost světlovlasé, protože jsem počítal s tím, že bakudo nějaké nižší úrovně bez zaříkání, bych měl během mžiku prolomit.
To co se stalo potom, mi ale tak trochu vyrazilo dech. Z meče začali "vylétávat" motýli. A jak rychle "vylétli", tak rychle se z nich zakouřilo a začali klesat k zemi. Něco mi napovídalo, že to má spojitost s těmi blesky kolem meče...
Mého překvapení dozajista využila Katsumi a statečně na mě hodina Hainawu. Napnul jsem svaly, nárazově jsem uvolnil větší množství reiatsu, což mohli pocítit i slečny stojící o pár metrů dál a Hainawu jsem rozlomil.
(další tah nechám na vás)

Girako a Okari

Risk je zisk, říká se. Nám se to vyplatilo, našemu protivníkovi naštěstí ne.
Girako, pevně stojící na obou nohách s mečem v obranném postoji vykryl Sorův sek a navíc ho přetlačil a odklonil stranou.
Okari, dřepící na Girakových ramenou(chodidla má na jeho ramenou, téměř až u krku a je normálně v dřepu), jehož katana jen o kousek minula Sorův krk jen otočil zápěstím, aby čepel mířila na Soru, zapřel se nohama o bratrův krk(Girako začal trochu rudnout v obličeji) a seknul Sorovi po krku.

Renayia(Kashike)

Skandál. Taková školácká chyba. Co jsem si myslela? Když jsem viděla, že na mě jde, začala jsem si na levé ruce připravovat Bakudo no 8, Seki.
Dostala jsem pěknou pecku do břicha. Pod tou ránou jsem se ohnula, jako napnutý luk, protože fyzická odolnost přeci jen není moje nejsilnější stránka. Zato šerm a kido ano.
Využila jsem toho, jak blízko u sebe mám krk. Zariskovala a při svém "nuceném ústupu vzad, který skončí pádem na zadek" jsem meč natočila tak, abych přerušila kontakt mezi našimi zbraněmi(takže by Kashikeho meč čistě teoreticky měl jeho tlakem, který vyvíjel proti mé zanpakuto pokračovat dál a seknout mě) a pokusila jsem se ho seknout přes krk.
Jeho meč, který mě nyní bezprostředně ohrožoval na životě tím že jsem se přestala krýt, jsem byla připravená krýt již výše zmíněným Seki na levé ruce.
Ať to dopadlo jakkoliv, skončila jsem na zadku s mečem v jedné ruce, jehož hrot se snažil najít cíl.

"Štípačka"

Byl velice hbitý. V tom jsem sice vynikala, ale moje zbraň mě v tom často dost omezovala. Budu ho muset vyřadit jinak, než rozštípnout.
Opět jsem využila rukojeť sekery jako oporu, chytila jsem se jí oběma rukama, odrazila se a po opsání asi 180° kružnice(čím jsem uhnula prvnímu bodnutí) jsem už byla nohama u Shunichiho a pokusila se ho pravačkou kopnout do boku.
Pokud se stáhnul jako had(hyaporankan nestihne), tak jsem minula a stála k němu bokem.

Katsumi Nashida

Začala jsem pociťovat zoufalství. Takhle dlouhý boj pro mě opravdu nebyl. Potřebovala jsem ho mrtvého, a to hned. Jelikož jsem měla zraněnou ruku, nechtělo se mi používat Kurohari, bála jsem se, že bych ho neudržela, ale asi to byla jediná možnost, jak ho zabít. Ten parchant si tu nebude dělat, co chce. Byla jsem z něj vzteky bez sebe a v tu chvíli mi to došlo. Už jednou jsi tohohle vzteku využila, tak to udělej znovu a lépe. Odshunpovala jsem kousek dál, abych se mohla připravit. "Bakudo no 26. Kyakko" Potřebovala jsem jenom pár minut na to, abych počkala, než budu kompletně skrytá a pomalu se k němu přibližovala. Tváře mi hořely, jak jsem byla plná vzteku. Když jsem byla asi tak 10 metrů u něj, začala jsem. Tělo se mi chvělo energií, konkrétně reitsu. Rychlé shunpo k němu a prásk. Opět mé tělo vybuchlo. Samozřejmě ne opravdu, ale pocit to takový byl. Všude to začalo modře zářit a já si vzpomněla  na mé začátky na hoře Sokyoku, kdy mě Goro Soketsu svázal lany a já také takhle "vybuchla". Jestli ho tohle nezabije,tak alespoň vyvede z míry. Pokud ho to nezabilo, využila jsem jeho zmatku a rozmáchla se mu po břiše.

Kashike

A stát! zavelím sám sobě hned po nárazu, udělám překrok na nezasaženou nohu a tím se zastavím. Její další tah byl dost překvapivý a kdybych držel meč jednoruč, určitě by jí vyšel. Když se však přeruší kontakt čepelí, poznám že se něco děje a zbraň stáhnu pro obranu. Místo abych využil jasně nabídnuté příležitosti k zásahu na tělo, vykryju její sek, pokusím se jí levačkou chytit zápěstí a pravou rukou s mečem jí seknu po kotnících, na které si kidem nedosáhne.

Kaminari Sora

Ze své pozice provedu kraťoučké shunpo šikmo dopředu. Abych byl za tím silnějším ale na straně na které nestojí ten rychlejší. Z otočky mu zkusím přetnout šlachy v levé noze.

Yaguma

Tmavovláska zmizela a s ní mi zmizelo i její reiatsu, které jsem teď nebyl schopen díky jejímu kidu cítit. Zaměřil jsem se tedy na blondýnku a preventivně jsem začal obnovovat ledovou zbroj.
Od jejího seku jsem levou nohou ukročil dozadu a katanou vykryl její čepel.
Když v tom se u mě objevila tmavovláska. "Objevila" není tak úplně přesné. Skrytá kidem se dostala až ke mně, potom uvolnila masu reiatsu(nadprůměrné-3) a tím rozervala Kyakko(takže je viditelná) a do mě se opřela tlaková vlna. Nebýt mé pohotové reakce, nejspíš by mě to smetlo na zem. Jenže já zareagoval včas.
Udělal jsem to samé co Katsumi. Najednou jsem ze svého nitra uvolnil velké množství surového reiatsu, které se srazilo s tím Katsuminým. A pak začal boj. Šlo o to, kdo má větší množství spirituální energie, kdo dokáže toho druhého přetlačit.
Půda v mém okolí začala zamrzat, všude kde bylo mé reiatsu, byl přítomný i led. Ale mně se začalo chtít strašně spát. Čím víc ta holka vyrovnávala svoji hladinu reiatsu s mojí, tím víc mě ovládala schopnost její zanpakuto. To jsem nesměl připustit. Sáhl jsem do svých rezerv a dal jsem ze sebe všechno. Přitvrdil jsem(reiatsu úrovně skvělá-4) a rozptýlil Katsumino reiatsu do okolí, smetl ji stranou a popálil ji mrazem.

V momentu kdy se Katsumino a Yagumovo reiatsu střetli, to uvolnilo tolik energie, že to Kyuji málem povalilo na zem. Rozhodně jí to nedovolilo se do jejich souboje nějak vložit. Když pak Yaguma získal převahu, i jí to odhodilo(pokud se včas nevzdálila) a popálilo.

Renayia

V momentě kdy se mě dotknul, udělal osudovou chybu. Celá ruka mi zazářila elektrickými výboji a Kashike se dostal do strašné křeče, která mu zabránila v dalším pohybu. Zápěstí mi sice svíral nesmírnou silou, ale to jsem musela vydržet. Seki na mé levé ruce se rozplynulo a začalo se tam tvořit Shakkaho.

Girako a Okari

Okari si rychle všiml tvého úmyslu. Zaklonil se a zabodl meč do země, bratrovi za nohy tak, aby kryl tvůj sek. Přemetem se pak dostal na nohy(zpět na zem), ale mezi tím ti na bok mířila Girakova pěst.
Okari se poté pokusí vytáhnout meč ze země.

Kashike

Áááááááááááá!!! zařvu bolestí když se mi celé tělo zkroutí v křečích. Nemůžu skoro ani myslet, natož jen tak něco udělat. Svaly se mi sevřou a kolena se mi podlomí, takže teď vedle ní klečím a klepu se jako ratlík. V tom neskutečném shluku pocitů a myšlenek mě napadne jen jediná bezpečná možnost. Shunko! Nemám ani dost síly na to to říct, jen pomyslet si a pak celé mé tělo obalí ochranná slupka z mých vlastních blesků. A jelikož jí pořád držím za ruku, těším se na její výraz.

Katsumi Nashida

Opravdu jsem si myslela, že to vyjde, ale dost jsem se spletla. Napadlo mě, že by mohl třeba uhnout, nebo tak něco, ale ne to, že udělá přesně stejný krok. Když mě jeho vlna reiatsu odhodila, cítila jsem takové vyčerpání, že jsem myslela, že nevstanu. Použít bakkudo nebo hado nepřipadala v úvahu a jelikož mě led popálil, neměla jsem chuť ani bojovat. Pomalu jsem se zvedla ze země a čekala, co se bude dít dál, připravená vykrýt případné útoky.

Kaminari Sora

Zabodnul meč do země a potom se přemetem chtěl dostat na nohy. Už v jeho pohybu jsem se pokusil ho trefit čepelí obalenou větrem. Úskokem vedle něj se pokusím nasměrovat pěst jeho bratra na něj, doufajíc, že nebude schopen vedený úder zastavit dost rychle.

Renayia

Tělem mi projela neskutečná bolest. Bolest, kterou jsem nejvíce nesnášela a kterou jsem tak často sama způsobovala. Zkroutila jsem se stejně jako můj protivník a vztekle mu hleděla do očí.
Věděla jsem, co musím udělat. Teď nic jiného nebylo možné, jinak by jsme tu stáli, dokud by se jeden z nás nauškvařil na uhel.
Zvýšila jsem energii elektřiny, která pronikala z mého těla do Kashikeho. Bleskový obal kolem mě se zvětšil na totožný tvar, jaký mělo Kashikeho shunko. V momentě, kdy se obě "síly" vyrovnaly náhle bolest ustala. Jak u mě, tak u Kashikeho. Blesky kolem nás stále lítaly a sršily, ale námi neprocházel žádný proud. Nebylo mezi námi totiž žádné napětí, jelikož jsem vyrovnala rozdíl našich potenciálů.
Teď jsme měli oba jedinečnou příležitost se vzdálit. Chtěla jsem ji využít jako první.
Pohybem proti jeho palci jsem se mu pokusila vykroutit zápěstí z jeho železného sevření a pak se neprodleně dostat shunpem pryč, zpátky k oblouku.
Byla jsem popálená jeho shunkem na spoustě částí mého těla. Byla jsem zesláblá. Měla jsem rozhozený srdeční rytmus. Sotva jsem v ruce udržela zanpakuto. Ne, teď jsem rozhodně nebyla zaralá na další boj.
Jsem na úrovni podkapitána a pořád to očividně nestačí... To ta holka... Jak to, že se o ni Yaguma ještě nepostaral? Musíme plýtvat reiatsu na to, abychom vyrušili její schopnosti...
Paní, kdy už bude... Poté jsem se ale odmlčela. Čas nadešel.

Kashike má popáleniny druhého stupně na ruce, kterou držel Renayiu a na zbytku těla se často objevují popáleniny prvního stupně, je dost možné že je v šoku, má rozhozený srdeční rytmus a je mu velice nevolno(ty samé postihy má protivník).

Yaguma

Další útok blondýnky. Byl jsem unavený, reiatsu mi taky zrovna nepřebývalo a už jsem neměl náladu na další bojování. Na kido jsem se nějak nezmohl a tak mě napadla jedna věc.
Napřímil jsem se jako tyčka a zvedl ruce(i s katanou) nad hlavu, abych tak zmenšil prostor, který zabírala ramena. Pak mi zbývalo se jen správně postavit a doufat.
Nevyšlo mi to tak, jak jsem si představoval. Měl jsem radši uhnout. Trojúhelníky se v místě dopadu přblížily víc, než jsem očekával a přišpendlily mi nohy k zemi. Ruce jsem měl ale stále volné a katanu namířenou proti Kyuji.
Viděl jsem, že už je blízko, další bakudo už nestihne. Ve vzduchu taky nemůže moc dobře manévrovat. Ale má teď obrovskou energii. Jen tak ji odrazit nebude ani s mojí silou možné, když mám spoutané nohy(Kido u nohou začalo pomalu namrzat).
Na poslední chvíli jsem na ni foukl ledovou mlhu a svým mečem jsem odklonil její katanu stranou tak, aby se zabodla do země vedle mě a tím jsem se jí nastavil trochu bokem. Pak mě povalila a oba jsme skončili na zemi.(výsledek dopadu: Kyuji-zlomené kůstky některých prstů a zápěstí, vykloubená obě ramena, otřes mozku, poraněná krční páteř a bolavej celej člověk.... Yaguma: Otřes mozku, vykloubené jedno rameno, pohmožděné kotníky a taktéž měl naraženou snad každou část těla)
Já vstal rychleji než ona. Překonal jsem tu ohromnou bolest v kotnících, které to odnesly, když jsem padal a měl je spoutané(nakonec se ale zlomilo kido a né kotníky, protože bylo už z části zmražené) . Hlava mě bolela jako střep a v pravé ruce jsem pociťoval strašnou bolest.
Kyuji byla díky mé mlze podchlazená, celá zkřehlá, protože jsem si na ní dal opravdu záležet a dal do toho hodně síly. Její katana byla hluboko zabodnutá v zemi. Vzal jsem svou katanu do levé ruky a dvakrát jsem ji seknul přes každé zápěstí. Věděl jsem totiž, že když si nedám pozor, pošle mi do zad další kido. Rány nebyly hluboké, ale ruce se jí obalily ledem.(nepoznal jsem, že už má zápěstí zlomená a i s nimi by se jí kido špatně dělalo)
Teď už jsem se k ní bez ostychu obrátil zády a vyrazil zpět k tmavovlásce, která byla snad ještě v horší kondici, než její spolubjovnice. Obě měly málo reiatsu, protože tu metaly jedno kido za druhým. Teď mi zbývalo ji jenom popravit. Došel jsem až k ní a silným sekem jsem jí odrazil meč stranou, který úzkostně držela v obranné pozici. Když už mi její meč nepřekážel v cestě, bodnul jsem ji do hrudi.
Hrot katany se mi zastavil o hrudní kost. Nijak jsem netlačil, jen jsem ho tam nechal a díval se, jak se Katsumi směrem od té rány rozlézá led. Chlad se jí už rozlil do celého těla, nemohla se ani pohnout. Mohla jen čekat na smrt.
A pak jsem dostal signál. Škoda. Chtěl jsem se dívat, jak pomalu zemře. Bohužel toho nebudu svědkem, ale už to má jisté, tak jako tak. Vždyť ani nemá vůli žít.
Oddělil jsem svou katanu od jejího těla a vyrazil zpět k oblouku.

Katsumi-Horní část hrudníku má pokrytou vrstvou ledu. Je jí hrozně chladno, špatně se jí dýchá a je velice slabá. Při rychlé pomoci tu ale ještě existuje šance na záchranu. Pokud se ale nic neudělá, krev se ochladí až pod hranici potřebnou k přežití.

Girako a Okari

Sorův záměr byl velice chytrý, ale jeho rychlost nebyla dostatečná. Okari odhalil jeho záměr a do pohybu si pomohl pomocí reiatsu, čímž ho dotáhl v podstatě téměř rychlostí shunpa.
Lajk by to samozřejmě nejspíš nepoznal, ale Sora je již osoba v tomto oboru poněkud znalá a mohl si povšimnout, jak Okari svůj pohyb provedl. Jeho tělo se pohnulo jako celek, tak nějak jednolitě a ve vzduchu. To znamenalo, že nejspíš nashromáždil reiatsu do celé plochy zad a zadní plochy nohou a pak ho rázovně uvolnil. Směr "letu" nejspíš reguloval silou a množstvím uvolněného reiatsu.
Poté co Sora uskočil za Okariho, Girakova pěst opravdu směřovala na něj. Girako očividně nebyl jeden z nejbystřejších a prostě šel po cíli. Nebyl ani jeden z nejrychlejších a úder samozřejmě nestihl zastavit.
Okari ale jeden z nejrychlejších byl. A dřív než na něj dopadla bratrova pěst stihl shunpem uhnout a Sora dostal ohromnou ránu do žeber. Rána byla tak velká, až uslyšel ošklivé zapraskání a úplně se pod úderem zkroutil. Sorův meč byl nyní blokován Girakovým.
Signál brácho, jdem. Řekl Okari a Girako od Sory odskočil a pak se shunpem oba vydali zpátky k oblouku.

VŠICHNI

Nepřátelé se vrátili zpátky k oblouku a postavili se do obranného postoje. Postavy, které byly celou dobu v pozadí dodělali poslední práci na oblouku a ten začal zářit.
V oblouku se objevil portál a v něm byl vidět v pozadí muž. Na obličeji měl masku, před sebou držel ohromný meč a za ním byl vidět měsíc a poušť. Můžeme se jen dohadovat, co je to místo za ním. Ti, kteří byli dole ve vězení, když se Kharib s Aizenem a kapitány teleportoval si mohli všimnout, že stejný znak, který se vytvořil ve vězení má ten muž na masce.

Spoiler:

"Čekal jsem." Řekl chrčícím hlasem, z něhož šel mráz po zádech.
Skupina na nic nečekala, jeden z nich (Girako-velký silný shinigami) popadl podstavec s Aizenem a skočil dovnitř. Ostatní vzali kapitány a taktéž se stáhli do portálu. Poslední procházela dívka, která celou dobu odrážela útoky vašich Kido jednotek. Nejspíš pro to, aby popřípadě vytvořila případným pronásledovatelům nějakou bariéru.
Když všichni prošli, portál se uzavřel a oblouk se rozsypal.

Náhle se všude rozlehlo ticho a vy jste osaměli.

Shunichi Noniro

Dopr*ele! Po tvrdém úderu na bok jsem poposkočil a znovu spadl na zem. Pln vzteku jsem vyskočil na nohy, ale Štípačka už se stahovala. Chtěl jsem vyrazit za ní, ale náhle jsem si všiml, že většina mé výzdvědné skupiny leží v krvi nebo chladu na zemi. Stejně tak většina třinácté a druhé divize. Vytasil jsem světlici a vystřelil jí do vzduchu, vzápětí jsem kontaktoval Kuchiki, ať laskavě dovalí. Všichni sem! zařvu na stojící z dvojky a třináctky. Poté je bleskově rozdělím nejméně zraněné, aby ošetřovali ty málo/středně zraněné, aby se také mohli zapojit a zbylé na ty nejtěžší případy, aby je udrželi na živu. Poté vyrazím za Kyuji, která pomalu zarůstá ledovou krustou.
Zůstaň v klidu, řeknu tiše, trochu se odvrátím, abych Kyuji neublížil, poté spojím obě dlaně dohromady a soustředím se, shakaho. Řeknu ho bez zaklínání, tak aby bylo zhruba střelně silné a díky svým schopnostem ho snad udržím v dlaních, aby hned nevystřelilo. Možná se mi to nepovede hned, ale jsem trpělivý. Poté ho použiju jako "letlampu" a Kyuji prohřeju, aby krusta roztála. Bude to asi pomalý proces, ale jakmile ho dokončím, tak ověřím životní funkce, a zavolám na někoho, aby na ní dále dohlédl a hledám další raněné, nejspíš Kashike to pěkně schytal.

Kashike - bojiště/okraj lesa

Když se mi snaží vykroutit, nechám jí jít. Nejsem ve stavu, kdy bych si mohl dovolit jí hned pronásledovat. Místo toho padnu na jedno koleno, zruším shunko a snažím se udržet vědomí. To se mi sice povede, ovšem aby toho nebylo málo, dostaví se šílená závrať od žaludku, načež vyzvracím celý jeho obsah. No paráda... zamrmlám si pro sebe a postavím se na rozklepané nohy. Cítím jak mi po celém těle naskakují puchýře a co je horší, v levé ruce cítím jen otupující bolest. Nic víc. Raději se tam ani nedívám a dobelhám se pomalu k ostatním na okraj lesa, kde se složím pod strom a blaženě zavřu oči. Na jak dlouho jsem je zavřel, to nemám ponětí.

Shunichi Noniro

Všiml jsem si Kashikeho, který se o sebe víceméně postaral sám, a pošlu k němu jednoho z mediků. Poté si opodál všimnu ležící Katsumi, zakřičím její jméno a všimnu si, že je na tom podobně, jako předtím ta druhá shinigami. Doběhnu k ní a zopakuju proces se shakaho, a doufám, že budu úspěšný.

Katsumi Nashida

Popravdě jsem se velice rychle smířila s koncem už ve chvíli, kdy si to ke mně namířil Yaguma, ale rozhodně jsem nečekala, že to bude tak bolestivé. Když mě probodl, celým tělem mi proběhla tak neskutečná bolest, až se mi z toho chtělo křičet, ale na to už nebyla síla. Jen jsem se sesunula k zemi a čekala na konec. Věděla jsem, že s takovou ranou přijde brzy, ale neměla jsem sílu, abych tomu zabránila. Nakonec jsem viděla přicházejícího Shunichiho, který začal ošetřovat ostatní. Měla jsem z něj radost, zvládl to. Mírně jsem se usmála a poté mě obklopila tma.

Kaminari Sora

Rána byla brutální a její účinky byly devastující. Když se naše meče oddělí zvládnu pouze padnout na kolena. Zachrčím a vykašlu ze sebe krev. "A já si myslel, že jsem rychlý..." Bleskne mi pouze hlavou. Momentálně největší problém mi dělá to abych se udržel při vědomí. Stále však mám oči upřené na místo, kde zmizeli naši nepřátelé.

Kashike


Ucítím na svém těle nějaké dotyky a z dálky hlas, který na mě mluví. To byl medik, kterého poslal Shunichi. Otevřu oči. Dostal jsem zásah elektrickým proudem... vypadne ze mě a ukážu medikovi popálenou levou ruku. Když se cítím aspoň trochu funkční, pokusím se vstát a začnu shromažďovat lidi ze své divize. Potřebuji zjistit ztráty, přivolat čtvrtou divizi a stáhnout nás všechny pryč. ASAP.

Shunichi se Rukie nedovolal. Byla mezi prvními zraněnými, ještě než jste dorazili na místo.
Díky jeho včasnému zásahu a výborným Kido schopnostem se mu povedlo zahřát Kyuji a dostat ji z toho nejhoršího. Byla hodně vysílená a tak v mdlobách ještě nabírala energii.
U Katsumi to bylo hroší. Shunichimu se částečně podařilo roztavit ledovou vrstvu na její hrudi, ale potřebovala okamžitou lékařskou péči. Proto ji přivolaná čtvrtá divize okamžitě vzala a vyrazila s ní "domů".
Kashikemu se dostalo řádné první pomoci a za přispění kida se mu jakš takš stabilizovala i ruka. Bude to chtít důkladnější ošetření, ale měla by být v pořádku.
K Sorovi taktéž doběhl jeden z mediků. Začal mu ošetřovat zlámaná žebra, kidem pojit kosti na sebe a zacelovat vnitřní krvácení. Dalo mu to hodně práce, když skončil, vypadal velice vyčerpaně, ale Sora by měl zvládnout sám dojít do nemonice, na důkladnější ošetření(žebra jsou spojená jen provizorně, při větší námaze nebo úderu na to místo by mohly okamžitě prasknout).
Když stál Kashike opět na nohou, pobalil zbytek své divize a vydali se zpět do Seireitei. Čtvrtá divize přebrala péči o raněné, takže i Shunichi a třináctá divize mohli toto prostranství opustit, stejně tak i Sora.

Kyuji a Katsumi se probuděj v nemocnici na pooperačním. Kyuji bude už relativně funkční, Katsumi pořád ještě trochu zesláblá.

Vrchní kapitán Yammamoto si taktéž pozval podkapitána Noniru, aby podal podrobné hlášení o proběhlé misi.

Mise nebyla úspěšně dokončena, nepřítel unikl i s kapitány a Sosuke Aizenem. Vzhledem k dalším okolnostem a schopnostem nepřítele nebude udělen žádný postih.