Poslední vlákno, část prvá

Tuhle povídku bych měla dokončit. Snad se vám bude líbit minimálně tolik, co mně.
________________________________

„Ryuumi!“ vykřikl Cain vyděšeně, když koutkem oka zahlédl, jak jeho dívka prudce narazila do svahu Soukyoku. Chtěl se vrhnout na osobu, která to způsobila, ale cestu mu zastoupila arrancarka s cinkající zvonkohrou na fragmentu masky a podobně jako on s tetováním kolem levého oka.
„Dávej pozor na svého protivníka, shinigami, nebo dopadneš jako ona,“ pronesla tiše a sekla po něm svým obrovským mečem. Na jeho vykrytí musel použít obě své katany. Odskočila od něj. Všiml si, že ten její meč začíná obklopovat rudá záře.
„Bez milosti poprav, Kenkyaku!“ vyvolal svůj shikai a jeden z mečů po ní hned hodil. Arrancarka uhnula, sice ji škrábl na noze, ale nic si z toho nedělala. Sonídla k němu, zvedla meč nad hlavu a sekla. Cainovi se naštěstí povedlo uhnout, ale zasypala jej sprška hlíny, drnů, trávy a kamení.
„Sairai,“ natáhl ruku a doufal, že ji meč na cestě k němu zasáhne.

Kousek od něj se Ryuumi zvedala z kráteru, který před chvílí sama vyhloubila. Rozhlédla se a na vrcholku jednoho stromu spatřila osobu, jež ji k tomu donutila. Už předtím věděla, že číslo sedm vytetované v jejím výstřihu nebude jen tak pro legraci, ale takový rozdíl v síle nečekala. Jedinou ranou pěstí byla sražena k zemi takhle prudce. Arrancarka ji pozorovala s naprosto klidným a vyrovnaným výrazem. Znepokojovalo ji to.
Kde je ten výraz pohrdání vším, co je kolem?
Zavrtěla hlavou, aby vyhnala nepodstatné myšlenky, vstala a pomocí hire‑plošinky se dostala na úroveň Espady, ovšem v dostatečné vzdálenosti.
„Napni luk, Sagittarie!“ aktivovala své Zanpakuto a vystřelila několik šípů. Hierro její soupeřky to ani v nejmenším nenarušilo.
„Máš zajímavé Zanpakuto,“ řekla Espada a tasila jeden z mečů. „A reiatsu taky. Ale síla nic moc.“
To vim taky, ale zrovna teď tady neni nikdo jinej, kdo by s tebou bojoval, pomyslela si Ryuumi, vytáhla z toulce šedě a modře opeřený šíp, spojila je v jeden a vystřelila. Žena na stromě jej těsně před svou hrudí volnou rukou zachytila a zlomila vejpůl. Ryuumi ztuhla.
„To je všechno?“ zeptala se arrancarka s hraným překvapením. To Ryuumi probralo. Hirennula stranou, vytvořila novou plošinku a několikrát vystřelila. Jenže najednou byla její soupeřka pryč. Ryuumi vytáhla zbylé tři šípy, spojila je a rozhlížela se. Arrancarka se objevila u ní, jednou ranou rozsekla její šíp, druhou jí vyrazila luk z ruky, několikrát ji sekla a nakonec ji plochou meče udeřila přes hruď a poslala vyhloubit další kráter.

Několik desítek metrů nad nimi, na vrcholu Soukyoku, Date s aktivovaným shikaiem obcházel arrancara se dvěma katanami a hledal jakékoli jeho slabé místo. Jistě by jej už dávno našel, kdyby ho nerozptylovaly neustálé nápory reiatsu ze souboje Joshira a rudovlasého arrancara ovládajícího kusari‑gamu. Ti se s nějakou taktikou vůbec nezdržovali a řezali do sebe hlava nehlava. Date obrátil pozornost zpět ke svému protivníkovi.
„Raikiri! Kazekiri!“ vyslal bleskovou a vzápětí větrnou vlnu. Vzhledem k tomu, že blesková byla pomalejší, se obě vlny spojily těsně před arrancarem a udeřily do něj plnou silou. Když se prach zvířený výbuchem ustálil, Date překvapeně zamrkal. Ten arrancar sice hlasitě oddechoval a měl pár škrábanců, ale jinak nevypadal, že by měl nějaké větší zranění.
Kazekiri a Raikiri dohromady mu skoro nic neudělalo?
Arrancar na něj namířil meč a z jeho špičky vylétlo několik modrobílých Bal. Date se jim shunpem vyhnul, aktivoval Houkouhu, shunpnul před nepřítele a zasypal ho několika údery. Ten se zpočátku nesnažil krýt, zřejmě spoléhal na své hierro, ale několik hlubších ranek od větrobleskové aury Dateho meče jej přesvědčilo, aby jednu katanu používal ke krytu a jen druhou k útokům. Nezávislému pozorovateli by souboj připadal civilizovaný. Na rozdíl od těch dvou, co probíhaly poblíž.
Joshiro se svým protivníkem se pokoušeli se vzájemně sejmout co nejsilnějším útokem doplněným o nápor reiatsu a souboj Yaiby a fialovlasé arrancarky vypadal spíše jako pouliční rvačka doplněná o meče. Jak už Yaiba zjistila, její soupeřka neměla hierro, ale zato byla velmi obratná a v boji používala nejen wakizashi a jeho pochvu, ale i kopance a zuby. A Yaiba jakbysmet.

Jeden za skladů čtvrté divize vybuchl a vzápětí vše kolem zavonělo po skořici. Službu konající shinigami se zatvářili zmateně a přemýšleli, kdo si mohl mezi čistícími prostředky schovat přípravy na ohňostroj. Jejich zmatení vystřídal úlek, když ucítili cizí reiatsu a na jedné zdi naproti nemocnici se objevila postava divokého vzhledu s fragmenty masky připomínajícími pospojovaný piercing. Zašklebil se a vystřelil několik Bal na střechy okolních domů. Shinigami tasili Zanpakuto, připraveni se bránit.
„Hado třicet tři, Soukatsui!“ ozval se ženský hlas a arrancar odsonídnul pryč z dosahu nebezpečného kido. Pak se rozhlédl kolem, aby našel původce jeho vyrušení. Od vhodu do nemocnice přibíhala Mikka a tasila wakizashi.
„Padejte ošetřovat raněný!“ křikla na své podřízené a shunpla k arrancarovi. Sekla jej zboku, ale on jen nastavil dlaň, chytil její meč a švihnul s ní proti další zdi. Naštěstí směrem od nemocnice, což byl její záměr. Rychle vstala a pohledem vyhledala nepřítele. Všimla si čísla šest vytetovaného na jeho rameni a nasucho polkla.
Espada... tak snad se mi ho podaří zadržet na dost dlouho, než přijdou posily.
„Hehe, vypadá to, že se s tebou ještě pobavim,“ otočil se k ní a znovu se zašklebil. Pak jakoby mimochodem tasil své Zanpakuto.
„Zpívej, Irino!“ Mikka bleskově aktivovala shikai. „Aki Kareha!“ a vyslala na arrancara salvu superostrých lístků. Ani se nenamáhal se jim vyhnout. O to víc jej překvapilo, když pronikly jeho hierrem.
„Trochu štípat umíš,“ zasmál se a vyslal proti ní Cero. Jen tak tak shunpla stranou. Ovanulo ji skořicové aroma.
„Skořice? Co seš zač? Duch Vánoc?“ zeptala se, shunpla do ideální vzdálenosti a šlehla po něm bičem. Její protivník se přestal šklebit, nasadil opravdu rozzuřený výraz, zachytil její Zanpakuto a vyslal proti ní Balu. Jelikož držel její bič, nemohla odshunpnout a byla zasažena plnou silou do hrudi. Jediná pozitivní věc na tom byla, že teď taky voněla po skořici.
„H-Haru Saku,“ zašeptala, když arrancar vypadal, že její Zanpakuto nehodlal pustit. Nejdřív se ani nestaral o to, co Mikka provádí a poslal na ni další dvě Baly, na každou nohu jednu. Po chvíli, když začaly na Irině rašit sněženky, mu došlo, že mu nějak ubývá reiatsu.
„Ty děvko!“ zařval a mrsknul s ní proti další nerozbité zdi, bič tentokrát pustil.

Draco naštvaně vycházel z prostor dvanácté divize, kam před chvílí zanesl nějakou zprávu od svého kapitána a brblal si něco o tom, že tu přece neni od toho, aby někomu dělal poslíčka. Zrovna se chystal nakopnout nějakou povalující se plechovku, když ucítil neznámé reiatsu, které se vůbec, ale vůbec nepodobalo reiatsu shinigami. Že je to arrancar, okamžitě poznal. A taky to, že to není Date. Tasil svá wakizashi a rozhlídl se. Pár metrů před ním se objevily vě ženy. Jedna měla na sobě bílé šaty, její fragment masky vypadal jako čelenka a v ruce držela nodachi, druhá byla oblečena, spíš svlečena, v černém, z její masky zbyla jen květina ve vlasech a pohupovala katanou, na níž chřestily kovové kroužky. Na nic nečekal, shunpnul mezi ně a zaútočil na obě zároveň. Tedy zaútočil by, kdyby ta v černém nezmizela a ta v bílém se nesehnula a vzápětí neodsonídovala pryč. Všiml si, že má celou dobu zavřené oči. Obrátil svou pozornost na ni a chtěl zaútočit, když se vedle něj ozval tichý hlas.
„Ty si teď budeš hrát se mnou,“ žena v černém se objevila před ním, zacinkala katanou a ležérním pohybem odhalila své tetování. Číslo dvě na levém předloktí. Najednou nechápal, proč od ní odvracel pozornost. Shunpl k ní, sekl a najednou tam nebyla.
„Tak to ne, hrát si nebudu,“ řekl naštvaně, když se znovu objevila na tom samém místě. „Ombro Morto.“
Obklopilo ji několik jeho klonů.
„To nemyslíš vážně? To je nuda,“ hraně zívla, sonídla k tomu pravému a sekla jej přes hruď i přes záda. Nevěřícně se zastavil. Její reiatsu se objevilo za ním. Kdyby nezareagoval včas, dostal by Balu do týla. Takhle díky své rychlosti jen do horní části zad. Ale i tak padnul k zemi.

Hanzaki s nadšením pracoval na neznámém předmětu, který jeho podřízení před pár hodinami přinesli z Rukongaie. Jednalo se o podivnou duhovou květinu, byla sice hmotná, ale vypadala zčásti průhledně a mezi jejími lístky byla propletena jakási nit, která vyzařovala naprosto nevídaný druh reiatsu. Plně se soustředil na zkoumání a přemýšlel o tom, zda působení tohoto objektu vyzkouší nejdřív na Rukoncích, na shinigami, na 3‑8‑11 nebo na 1‑66‑nule. Ze soustředění jej vytrhla přítomnost neznámé osoby. Vzhlédl od stolu a zaostřil vizor. Stála před ním žena s obnaženým nodachi v ruce a hollow dírou v čele. Chtěl tasit Zanpakuto, ale to už byla u něj a rozpřáhla se k útoku.
To ne, ona mi zničí všechno vybavení v místnosti!
„Olvida,“ řekla, otevřela stříbrné oči a švihla mečem. Kupodivu skrz zařízení projel a projel i skrz něj, ale Hanzaki měl pocit, že se mu někdo hrabe v mozku. Překvapen se snažil urovnat si své myšlenky, tím ale dal ženě prostor k dalšímu útoku. Kopla jej do hrudi a pro jistotu na něj z levého oka vypálila Balu. Upadl na zem mezi zařízení laboratoře. Arrancarka popadla cosi ze stolu, neviděl na to, a zamířila pryč.
Ona... Ta... mrcha mi krade můj výzkum! Můj výzkum... čeho vlastně? Sakra! Co jsem to jen dělal, než přišla? Něco s 3‑8‑11 a 1‑66‑nulou... Ale co?!
S námahou vstal a dobelhal se ke stolu, aby zjistil, co všechno chybí. Bylo tam prázdné místo, ale ani náznakem si nedokázal vzpomenout, co zde vlastně předtím leželo. Už mu došlo, co znamenal ten pocit, když jím projela její nehmotná čepel... moment, čí čepel?

Graciel se nechystala toho shinigamiho zabít. Měla za úkol působit rozruch, dokud jiní nenajdou poslední zbývající vlákno z jejich světa. Jenže zrovna ona zůstala pod dozorem Septimy Espady a ukázat zde soucit nebo něco podobného znamenalo smrt. Vlastně jí bylo jedno, jestli ho zabije nebo ne. Pozvedla meč nabitý Balou k další ráně, když ucítila tupou ránu do zad. Upadla na kolena a praštila mečem o zem. Způsobilo to další výbuch zeminy a zvířilo prach. Když se ovzduší kolem ní vyčistilo, spatřila toho shinigamiho, jak stojí kus před ní, drží oba své meče a tváří se velmi nenávistně.
Oba meče? Nehodil ten jeden po mně?
S námahou vstala. I když rána do zad byla tupá, cítila, jak jí tam stéká pramínek krve.
Jasně, on si ten meč musel přivolat. Stejně jako Yoru ten její disk.
Shinigami k ní shunpl, nějak se jí povedlo vyblokovat oba jeho meče, ale kopl ji do břicha. A nebyl blbý a hollow díru minul. Graciel byla nárazem odsunuta zhruba metr vzad. Najednou se před ní objevila Yuki Onne. Shinigami zbledl. Strachem, ale ne o sebe.
„Co je s Ryuumi?“ zašeptal, pak jeho výraz nabral na zuřivosti a vrhl se na Espadu.
„Dva meče? Jak myslíš,“ řekla, když se jeho prvnímu útoku vyhnula. Tasila i druhý svůj meč a vyrazila do útoku. Dvěma ranami shinigamiho odzbrojila a jedním úderem plochy meče poslala dost daleko, kde se zarazil o strom. Ani se na něj nepodívala, zasunula meče a sonídla k dívce, kterou porazila před chvílí.
„Semiovi se bude hodit,“ pronesla zamyšleně, zvedla ji a jako pytel brambor si ji přehodila přes rameno. „Vezmi její Zanpakuto,“ přikázala Graciel a vydala se na vrchol hory, kde na ně měl čekat transport zpět domů. Graciel poslechla a následovala ji. Nahoře spatřila Kojura, Utsura a Sierru, jak bojují s nějakými shinigami. Yuki si jich nevšímala a zamířila na místo. Po chvilce se objevily i Miraell se Sorayou a nakonec dorazil Yakobb. Hodil mezi bojující několik Bal a arrancaři se stáhli. Objevila se jim dobře známá průvodkyně, pod nimi se rozevřel fialový, čočku připomínající útvar a v oslnivém záblesku je vtáhl do sebe.

Date, Yaiba a Joshiro se zmateně rozhlíželi. Tohle rozhodně nevypadalo jako Garganta. Navíc nechápali, co tady dělali tak krátce. Ani nikoho nezabili.
Mikka se s námahou vyhrabala zpod sutin. Přiběhli k ní zdravotnící a odvedli na ošetření.
Draco se pokoušel vstát, ale při pohledu na krvavou kaluž pod sebou to vzdal a rozhodl se počkat na někoho, kdo ho ošetří.
Cain otevřel oči, zamžoural a pokusil se zaostřit na osobu před ním. Moc mu to nešlo, dokázal jen poznat róbu shinigami a černou barvu jejích vlasů.
„Ryuumi? Jsi v pořádku?“

Mám dotaz, bude tam i Asver? jinak moc hezké