Mise 3.-Tam a zase zpátky...

Kaminari Sora - Hueco Mundo

Zařadím se tak abych měl Katsumi po své pravé ruce. Nechci jít první, jednak neumím skrýt perfektně své reiatsu, jednak nejsem uvyklý na špehování a práci průzkumník a v neposlední řadě by se mohlo stát, že bych tím odhalil celou skupinu.

Hitsugaya Toshiro-Hueco Mundo

"Půjde Noniro-fukutaicho." Řekl jsem po chvíli přemýšlení a vnímání. Shunichi byl podkapitán sice krátce, ale jeho ovládání reiatsu a kido se pro tuto situaci hodilo perfektně. "Dávejte pozor."
Kývnutím jsem ho vyslal kupředu a pak jsem se pomalým tempem vydal s celou formací stejným směrem.
"Snažte se potlačovat své reiatsu jak nejlépe umíte. Jsme velká skupina, nechceme na sebe upozornit."
Své vlastní reiatsu jsem stáhl na hranici možností.

Shunichi-za kolečkem v Hueco Mundo

Na cestě nebylo mnoho věcí k vidění. Písečné duny, které poskytovali případný úkryt, pár seschlých stromů bez listí a sem tam nějaký oschlý keřík.
Trvalo to poměrně dlouho, než si se dostal k místu, kde si reiatsu začal cítit velice zřetelně. Díky tomu, že jsi alespoň tušil, kterým směrem jít, sis ani nezašel a neuhnul ze správného směru.
Jelikož jsi byl poměrně rafinovaně skrytý, mohl sis dovolit se přiblížit více. Stačilo jen vykouknout za dunu a...
Naskytla se ti pohled na něco jako... řekněme ležení. Bylo zde spoustu provizorních příbytků postavených buď ze dřeva, nebo z kamene. Viděl jsi tam černé postavy, některé sedící, jiné stojící či chodící. Zřetelně jsi cítil silná reiatsu. A nebyli to hollow, byli to arrancaři. A né jen tak ledajací. Co do síly reiatsu se skupina rovnala té vaší, i po přičtení reiatsu kapitána Junseie.
Nerozeznal jsi na tu dálku, o koho se konkrétně jedná, ale slyšel jsi znatelně řev, který se z tábora ozýval. Slovům jsi ale nerozuměl.

Katsumi Nashida- Hueco Mundo

Když Toshiro vybral Shunichiho, přišlo mi to vcelku správné řešení. Prakticky mi bylo jedno,kdo půjde první, hlavně aby splnil svůj úkol. A Shunichi je určitě dost schopný to udělat, takže mohl jít. Sama jsem své reitsu dle možností snížila na minimum a vydala se vpřed za ostatními.

Katsumi Nashida- Hueco Mundo

Když na mě Kyuji promluvila, chvíli mi trvalo pochopit, co vůbec říká. Sakra Katsu, seber se. "Jenom na mě tohle místo nepůsobí dobře, to je všechno. Ale na koho taky ano, že? Chci brzy dokončit tenhle úkol, děkuju ti." Věnovala jsem jí lehký úsměv a poté jsem se snažila odstranit všechny okolní rušivé elementy, takže jsem věnovala pozornost okolí.

Kaminari Sora - Hueco Mundo

Jako první má jít Shunichi. Sleduju jak mizí před námi a my se poté rozejdeme za ním. Své reiatsu utlumím až na nejnižší možnou hranici jaké jsem schopen a sleduju horizont stejně jako okolí obecně.

Kadma 
 Postavila jsem se tedy kousek od Kashikeho. Připravená jít kupředu. Vše jsem udělala jak požádali a ostražitě se dívala kolem. Dívky na mě působily trochu nejistě. Také jsem byla. Nevěděla sjem pořádně do čeho jdu. Za tu cestu jsem si všimla, že jsou si poměrně blízké. Prošvihla jsem čas se s nimi pořádně seznámit. Nevadí.

Shunichi Noniro

No dopr. Připlácl jsem se na dunu, sice mě Kyakko krylo dokonale, ale proč zbytečně pokoušet štěstí, že. Chvíli tábor pozoruji a zkouším hledat "známou" tvář z předchozích bojů nebo alespoň trochu známé reiatsu. Rozhlédnu se po duně na které ležím a hledám místo, kde bych se dokázal nepozorovaně přiblížit a znovu na dunu vylézt prohlédnout si všechno lépe. Pokud takové místo najdu, tak nejprve pomalu slezu po duně zpět odkud jsem přišel do vzdálenosti, která se mi zdá přijatelná pro zanechání zprávy pro ostatní. Zde vytáhnu z vaku signální tyč a zapíchnu jí do země, naškrábu krátký vzkaz ostatním a požádám je, ať zde počkají. Poté se vrátím zpět k duně a budu jí obcházet z té strany, kde se dostanu blíže k arrancarům. Pokud žádné takové místo není, tak se vrátím a pouze zůstanu ležet na duně a pokusím se vypozorovat co nejvíce.

Kaito Rikimaru - HM

"Emmmm..." řekl jsem, jako bych chtěl něco prohlásit, ale myslím, že ostatní to viděli zcela jasně. Když všichni tak rozkošně potlačili reiatsu na minimum, svítil jsem ve skupince jako Vánoční stromeček. Ale co, prostě jsem počkal, až bude skupina dál, popošel jsem trochu do strany, ale tak, abych na všechny viděl, a vydal jsem se stejným směrem jako oni. Nechtěl jsem prozradit celou skupinu jen proto, že neumím skrývat reiatsu.

Kusanagi Yato - Hueco Mundo

Co se týče zařazení své osoby do formace, nechám toto rozhodnutí na našem velení. Skrývání svého reiatsu bylo poměrně důležitým předpokladem pro plnění misí u Tajných jednotek. Potom si vzpomenu na procházku po nové divizi, kde se o něco takového nikdo ani nepokoušel. "Zajímalo by mě, jestli to někdy bude k užitku u devítky." Snížil jsem vyzařování svého reiatsu co možná nejvíc to šlo a rozešel jsem se společně s ostatními.

Kashike - HM


Jako už tolikrát utlumím své reiatsu na nejnižší možnou míru a vykročím za první řadou. Udržuji si kolem sebe prostor pro případné manévrování a zároveň funguji jako pevný orientační bod pro ostatní, aby mohli pohodlně držet formaci.

Shunichi

Leželí bylo ze všech stran obklopené dunami. Možná trochu nerozumné stanoviště pro bránění, jelikož k nim měli obránci trochu daleko, na druhou stranu ti ale došlo, že pokud se budeš chtít víc přiblížit, musel by si po dunách dolů a sypající se písek by tě mohl prozradit.
Arrancaři se mezi tím dál dohadují, lelkují a různými způsoby zabíjejí čas. Třeba vzájemným soubojem, nebo možná nějakým karbanem(postavičky sedící v kruhu kolem stolu a tak nějak povědomě máchající rukama).

Kyoshi Kuchiki-Hueco Mundo->Shunichiho vzkaz

"Jsme už blízko. Máme tu zůstat." Řekl jsem ostatním po přečtení vzkazu, aby jsme se tam všichni nemuseli nahrnout jako ke školní bitce.
Teď už jsem cítil reiatsu našich nepřátel i já, takže ostatní na tom budou nejspíš podobně. My bychom zatím mohli být pořád skryti, protože se snažíme naše reiatsu držet na uzdě, narozdíl od nich. Kapitán Toshiro se ale zatvářil nějak podivně. "Kapitáne?"

Hitsugaya Toshiro-Hueco Mundo->Shunichiho vzkaz

Došli jsme k místu, které nám podkapitán Noniro označil. Už jsem zřetelně cítil reiatsu našich nepřátel a dost mě znepokojovala podstata tohoto reiatsu. Arrancaři...
Zavřel jsem oči a začal jsem vnímat, soustředit se, třídit a rozeznávat. A pak jsem ho našel. Jedno známé reiatsu. Známé, hrůzu nahánějící, z kterého mi šel mráz po zádech. To snad né... to nemůže být ona...
Ještě chvíli jsem se soustředil, abych se ujistil. Není pochyb... Je to- Z přemýšlení mě vytrhnul ten Kuchiki. Uvědomil jsem si, že možná demoralizuju naši už tak dost rozhozenou četu.
"Jistě, rozkazy. Dobrá zpráva je, že se před námi nacházejí Arrancaři. Proč dobrá? Protože s sebou máme kapitána Junseie, takže se není čeho obávat, jsme ve značné výhodě. Ať je to tak či onak, myslím že konfrontace bude nevyhnutelná, pokud o nich chceme dostat nějaké informace o tom místě zvaném..." Tázavě jsem se podíval na Kashikeho, protože já jsem si to nepamatoval a od kapitánky Unohany jsem věděl o jeho snu.
"Mezi tím, než se vrátí podkapitán Noniro, má někdo nějaké návrhy pro případný útok? Pokud ne, jedenáctka půjde spolu(Kaito, Kadma, Kyuji) a jako velitele jim dám Kiru, devítka půjde s šetkou(Sora, Yato, Kyoshi) a velí Abarai. Medik s ostatními podkapitány(Matsumoto, Shunichi) a kapitány(Toshiro, Ikari) bude pomáhat tam kde bude třeba. Vždy se budeš držet alespoň u jednoho z kapitánů, nebo podkapitánů, rozuměla jsi?" Zeptal jsem se možná až trochu moc přísně Katsumi. Pravdou ale bylo, že byla až moc důležitá na to, aby jsme ji mohli ztratit.
V praxi to mělo vypadat tak, že budou dva úderné týmy, které zaútočí čelem a zbytek bude "ohlodávat" nepřítele z křídel a z týla.

Katsumi Nashida- Hueco Mundo

Když jsme stáli trochu blíž, cítila jsem zvláštní reitsu. Nejprve jsem ho dobře nerozpoznala, ale když se Toshiro zmínil o Arrancarech, došlo mi to. Mlčky jsem stála a poslouchala, co Toshiro říká. Nejprve měl na tváři zvláštní výraz, ale potom se stáhl zpátky. Když mi řekl, co mám dělat, nepřišlo mi to vůbec zvláštní, něco podobného jsem očekávala. "Chápu, Toshiro-san. Udělám, co bude třeba a budu se držet u kapitánů." Jeho tón se mi moc nelíbil, ale nevěnovala jsem mu moc pozornost, protože jsem věděla, že možná vyplývá z nervozity ohledně našeho úkoly. A pokud ne, tak jsem to neřešila.

Shunichi Noniro

Víc už tu toho nevykoumám, řekl jsem si a vyrazil jsem zpátky, tiše a pomalu, tak abych nevzbudil pozornost a neobral nás o moment překvapení.
U své skupiny se zjevím jako duch, kapitáni možná prokoukli mé kido, ale u ostatních o tom dost pochybuji. Shodím Kyakko, a předám hlášení kapitánům a podkapitánům. Sdělím co nejpřesnější polohu všech, které jsem spatřil a pokusím se je seřadit podle nejsilnějších reiatsu.
Navrhuji na ně vpadnout z opačných směrů a sevřít je tak v kleštích, pokud možno nenechat nikoho uniknout.

Ikari Junsei - HM

Kdy jsem ucítil arrancary, zatnul jsem pěst. Být to na mě, vlítnu tam s bouchačema z jedenáctky a všechno to ukončím, než stihnou říct réssurection, ale plán byl jiný.
"Možná, kdyby naše skupina a jedenáctka navýšila reiatsu dostatečně, mohla by třetí skupina nepozorovaně projít okolo a podívat se, co se děje dál, případně odchytit ty, kteří budou chtít zavolat posily." navrhl jsem Toshirovi. On byl sice velitel skupiny, ale mně to přišlo jako dobrý plán, který by mohl utajit náš přesný počet.

Kaminari Sora - Hueco Mundo

Tiše poslouchám rozkazy poté co si přečte Kyoshi zprávu od Shunichiho. Mlčky přikývnu, když mě přiřadí k Yatovi a Kyoshimu. "Takže je to tady..." Bleskne mi hlavou avšak nedávám na sobě nic znát. Přišlo mi, že reiatsu které jsem cítil v dáli bylo najednou silnější, ale to bylo způsobeno pouze tím, že se blížila bitva. Pohled se mi stočí na Katsumi, má jít s kapitány. Trošku jsem si oddechl, když jsem to slyšel. Bude alespoň v bezpečí.

Kusanagi Yato - Heuco Mundo

Už je to nějaká doba, co jsem něco takového cítila. Zašeptala mi Masuzu. Jsou to oni, že?
"Ano" Chvilku zvažuji, jestli už není čas, ale potom nechám Masuzu ještě na svém místě a po vyslechnutí zprávy a kapitánových rozkazů se pomalu rozejdu k Sorovi a postavím se vedle něho. Rozdělení týmů podle divizí se vlastně dalo očekávat, protože nás všechny kapitán nezná a očekává, že se asi lépe sladíme takhle v boji.
Ale ty ho neznáš taky. Poznamenala nečekaně Masuzu a vytrhla mě tak z uvažování. "Ne, ale je rychlý. Snad neodchází z boje stejně jako z duelu." Masuzu se připomínce trochu vážně a vlastně nepobaveně uchechtla. Tohle nebude ale duel, Yato...

Kashike - HM


Valle Solitario... doplním kapitána Histugayu, když mluví o místě které hledáme. Pořád se mi nechce věřit, že ten sen nás sem skutečně vede. Pak padl návrh kapitána Junseie, který jsem považoval za takticky naprosto ideální. Kapitáne Junsei, podle toho co říkal kapitán Hitsugaya, se se mnou v útoku nejspíš nepočítá. Vezmu to tedy zrychleným přesunem okolo a pokusím se zadržet kohokoliv kdo bude chtít uprchnout. Myslím že dokážu do boje navázat dva až tři protivníky a zdržet je, dokud mi nepřijdete na pomoc...

Katsumi Nashida- Hueco Mundo

Když se tak dohadují o dalším postupu, přesunu se k Sorovi."Tak už nám to začíná, co? Tohle místo je pěkně zlý. Vůbec se mi tu nelíbí. Proč nemůžeme být někde na pláži, kde svítí sluníčko?" Uchechtnu se, ale potom mi dojde vážnost situace. "No, tak hodně štěstí a dej na sebe pozor. Kdyby něco, budu u kapitánů." Jemně mu stisknu ruku a usměju se na něj. Potom se otočím a vyrazím směrem ke kapitánům.

Kaminari Sora - Hueco Mundo

Když ke mě najednou přijde Yato pouze na něj krátce kývnu. Poté přijde Katsumi. Usměju se na ní a tiše pronesu. "Drž se dál od nebezpečí." Na moment zavřu oči. "Spoléhám na tebe, parťáku."

Kaito Rikimaru - HM

Už se to blížilo. Zatímco ostatní začali být dost vážní, mně se na tváři objevil spokojený úsměv. Alespoň sem nejdeme zbytečně.
K tomu, co řekl kapitán Junsei, jsem se nevyjadřoval. Tak jako tak, já jsem jedna z útočících skupin.
Připojil jsem se ke Kadmě a Kyuji.
"Pamatujte, co jsem vám říkal, nerad bych z vás tahal kusy svého meče."

Kaminari Sora

Když si zavřel oči, žádná verbální odpověď se nedostavila. Ty jsi ale pocítil silné zabrnění konečků prstů, jakoby od elektřiny.

Katsumi Nashida

V hlavě se ti ozval příjemný hlásek malé holčičky. Jsi silná, Katsu. Silnější, než si myslíš. Spolu to zvládneme. Neboj se!

Kyoshi Kuchiki-Hueco Mundo

Kývnul jsem na Soru, Yata a Renjiho, když jsem zjistil, že jsem byl zařazen do jejich týmu a popošel jsem kousek dopředu, připraven vyrazit do útoku.
Mám strach... Zašeptala potichu.
Já vím. To je dobře. Budeš se mít na pozoru.
Dávej na nás pozor...
Jsem rychlejší než všechno co na nás pošlou. Zvládnem to, uvidíš.
Byakuya byl ještě rychlejší a podívej se, jak dopadl...
Todle už jsem přešel pohým mlčením.

Hitsugaya Toshiro-Hueco Mundo

Zamyslel jsem se. Nastalo veliké dilema. Plán kapitána Junseie se mi taktéž zamlouval. Musel jsem zvážit všechna pro a proti.
"Pokud vyšleme druhý tým napřed, ušetří nám to spoustu času, který jinak ztratíme bojováním. Pokud někdo přeci jen uprchne, s čímž nepočítám, ale pokud přeci jen... nebudou vědět, kolik nás přišlo a mohli by nás do budoucna podcenit. Avšak... jak se dozvíme, kterým směrem vyslat druhý tým? Mohli by se vydat špatným směrem a pustá poušť by je zavedla až neznámo kam. Navíc takto budou obě skupiny oslabeny..."
Přemýšlel jsem, co dál říct. Jak ozhodnout tudle situaci? Naším primárním cílem přeci nejsou ti arrancaři, musíme najít nepřátelské shinigami. Dokážeme to ale, pokud půjdem jen tak na blind?
"Ne. Vyrazíme všichni společně. Porazíme nepřítele a získáme od něj potřebné informace. Oni určitě budou vědět, kde se nachází to Valle Solitario."
Potom mi ještě zbývalo vyřešit Kashikeho. Pravda, moc jsem ho nechtěl cpát do prvních linií. Věděl jsem o jeho souboji, o hospitalizaci i o jeho zraněních. Naštěstí on sám přišel s řešením.
"Dobrá, pane Hosogawo. Budete tedy odchytávat utečence. Věřím že jste dost rychlý na to, aby se vám to bez problémů podařilo."
Nechal jsem všechny, aby se rozestoupili podle toho, jak byli zařazeni do týmů. "Takže, jak navrhl Noniro-fukutaicho. Tým deváté a šesté divize zaútočí zleva, tým jeenácté divize spolu s Kirou napadne nepřítele zprava. Zbytek bude těmto dvou týmům ulehčovat tak, že bude nepříteli útočit na boky. Všichni máte povoleno použít jakékoliv prostředky k poražení nepřítele. A... nechte aspoň někoho naživu a schopného mluvit... Připraveni? Tak kupředu!"
Zvelel jsem a vyrazil jsem vpřed, očekávajíc, že mě ostatní budou následovat.

Řítili jste se shunpem směrem k ležení arrancarů. Už jste viděli okrajovou dunu, před kterou jste se měli rozdělit na tři skupiny a začít plnit plán operace. Když v tom jste zahlédly, jak zpoza duny vystupuje postava. A za ní další. A další. A další.
Nakonec na duně stálo asi pět postav. Nehybně, jako kamenné sloupy.

Taiji:

Halibel:

Flemeth:

Grimmjow:

Salvaje:

"Stůjte." Řekla žena uprostřed, starší dáma s extravagantními vlasy a hollow maskou tak trochu připomínající korunu, nebo čelenku. Dáma samozřejmě mluvila ke všem, ale tak nějak zvláštně si prohlížela Yata. Trochu pobaveně, trochu se zájmem.

Za to na Toshira se upřely nelítostné oči Halibel. A on vypadal, jako by uviděl ducha. Celý zbledl a zastavil se na místě, neschopen se hnout dál.