Mise 3.-Tam a zase zpátky...

Kaminari Sora - mezipatro

Mlčky Katsu podám Kurohari. "Víš jak si teď připadám, viď bráško?" Pronesu v myšlenkách směrem k Arashimu a hlavou kývnu k východu. "Můžeš chodit?" Optám se pak Katsu pouze, může si všimnout, že nezním nijak radostně.

Katsumi Nashida- mezipatro

Když mi Sora podal Kurohari, málem jsem štěstím omdlela. Ještě, že tě našel. Chyběla jsi mi tu, kámoško. Potom se podívám na Soru. "Děkuju moc, žes ji našel. Chodit můžu, jen si trochu utáhnu pásek přes žebra. Co ty, v pořádku?" Mezitím se snažím, co nejvíc utáhnout pruh látky, co mám přes žebra. Vydechnu a utáhnu. Sice cítím, jak mi bolest prostupuje každým nervem, ale vím, že po utažení to bude lepší.

Kashike, Kyuji, Yato-cely

Po dopadu Kyujiny čepele meč jen neškodně odskočil. Dokonce na obojku neudělal ani zub, což bylo podivné.
Váš ledový přítel, s kterým se Kyuji už v minulosti jednou setkala, u sebe měl svazek klíčů, nicméně žádné další obojky jste u něj nenašli.

Sora a Katsumi-hotel

Arashi souhlasně zavrčel. "Ale zkus ji pochopit. Sám jsi pocítil tu prázdnotu, když nás oddělily."

Katsumi byla bojem hodně oslabená a zranění ji postupně omezovalo čím dál tím víc, jak jí klesal adrenalin. Po chvíli se bolest stala tak otupující a nesnesitelnou, že nebylo možné myslet na nic jiného. "Měla by jsi se vyléčit... takhle nikomu platná nebudeš." Ozvala se ti v hlavě Kurohari.

Kashike - cely

Zklamaně pohlédnu na čepel, která nabízela možné vysvobození. Tak nic... bastarda bereme s sebou, může se ještě hodit. Až se probere, řekne nám jak sundat tu hovadinu. Ještě než si svého zajatce hodím přes rameno, opřu jeho meč o zem a vší silou dupnu na čepel. Ocel katany takový tlak těžko snese, tím spíš když je zanpakuto bez života kvůli bezvědomí uživatele. Zbytek zbraně, tj. rukojeť a pár centimetrů čepele si ponechám jako dobrou dýku, která už není ničím nebezpečná... jen kus železa. No nic, vyrazíme dál...

Kashike - cely


Pokrčím rameny a odevzdaně se natáhnu na podlahu. Dělejte si s tím co chcete, jen mi neusekněte hlavu.

// máš komplet volnou ruku ve zkoušení, Kashike bude automaticky spolupracovat

Kashike-cely

Tvůj sebevědomí pokus o zlomení katany moc dobře nedopadl. Katana se prohla, zapružila a pak se vrátila zpět do původního tvaru. Možná noha představovala příliš velkou a "měkkou" plochu a bez reiatsu nebyla síla na zlomení dostatečná. Třeba se to podaří jinak.

Kyuji-cely

Pokus číslo dvě. Kashike si lehá a nastavuje přívěsek tak, aby jsi mohla využít plný potenciál svého seku. Napřahuješ se a útočíš. Možná to bylo nechtěně, možná v tom byl trochu úmysl(kuli drobného rozhořčení z předchozího neúspěchu), ale do seku, jsi oproti poslednímu pokusu přidala i trochu reiatsu. Sek byl tím pádem razantnější a silnější... Nicméně čepel o přes to odskočila od drahokamu a Kashikeho před setnutím zachránil (paradoxně) ten řetěz na jeho krku, kam byl útok sveden.
Oproti předchozímu pokusu tu byl ale nový poznatek. Mohla jsi si všimnout, že jak při hlavním útoku, tak při následném střetu s řetězem drahokam rudě zazářil.

Kadma-partmán vězňů

"Pozor! Někdo jde!" Sykl náhle Ukitake a všichni se dali okamžitě do pohybu, jako když je píchne vosa. Kyoraku, Hisagi a Byakuya dali skříň na její místo a dívky poklidily poslední zbytky stop po jejich činnosti.
Nezbyl už čas na naplánování nějaké akce na odvedení pozornosti a tak se všichni jen rychle usadili ke stolu a tvářili se neskonale znuděně.
Po chvíli do místnosti vešel Gabriel. Ostatní naprosto odignoroval a šel rovnou za tebou. "Nuže? Jak se ti tu líbí? Máš tu veškeré pohodlí, neschází ti nic? Nenech se mýlit, ale pohodlí mých zajatců je pro mě důležité. Nejsme přeci barbaři, všichni jsme jeden druh."
Soi Fong se nehezky zasmála. "Neházej nás s tebou do jednoho pytle, démone." Odpověděla mu jízlivě. Gabriel jí věnoval jen pobavený pohled.

Kaminari Sora - hotel

"Myslel jsem tím, že jsem byl úplně zbytečnej. Neudělal jsem vůbec nic...musela to celé vybojovat sama." Odpovím směrem k Arashimu. Předám Kurohari Katsumi a pomůžu jí si na chvilku sednout. "Ošetři se, potřebuješ to." Pronesu pouze. "Mě nic není."

Katsumi Nashida- hotel

"Děkuju, že jsi ji našel. Nevím, co bych dělala, kdyby ji zničil." Byla jsem Sorovi opravdu neuvěřitelně vděčná a mrzelo mě, že jsem na první místo nepostavila hledání Kurohari, ale boj s Ředitelem. Na druhou stranou jsem Sorovi věřila. Žebra mě příšerně bolela, víc než jsem byla ochotná přiznat. "Bude to jenom vteřinka. Potom hned vyrazíme." Začala jsem systematicky vyndavat lahvičky z batohu. Do ruky mi přišla přesně ta, kterou jsem potřebovala. Automaticky jsem začala vysvětlovat nahlas. "Šťáva ze zelených makovic. Působí proti bolesti. K tomu se přidá oměj Karmichelův, který je trochu silnější, ale působí rychleji, a nakonec Toddalia asiatica, která má antibakteriální účinek. " Část všech přísad jsem smíchala v menší lahvičce a vypila je. Fuj, zase to chutná jako starý ponožky. Potom jsem z batůžku vytáhla kousek látky namočený v odvaru z pelyňku pravého a přiložila si ho na ty největší modřiny. "Tohle pomáhá vstřebávat modřiny a ulevuje to od bolesti." Potom jsem čtvereček převázala pruhem látky a zvedla se. "Můžeme vyrazit. Jenom prosím trochu pomaleji." Usmála jsem se na něj a uklidila si lahvičky do batůžku.

Kaminari Sora - hotel

"Vypadá to jako dobrota. " Pronesu když vidím, jak se Katsumi zakření po vypití léku. Pomalým tempem vyrazím dolů do přízemí směrem k východu. "Měj se na pozoru, je možné, že ten arrancar tu nebyl sám." Dodám po chvilce. Katsumi si může všimnout, že moje nálada je stále na bodu mrazu.

Katsumi Nashida- hotel

" Je to naprostá dobrota, chceš taky?" Trochu do děj šťouchnu loktem a zakřením se. "No, doufám, že tohle byl jeho poslední trik a nečeká na nás něco dalšího." Potom si všimnu, že Sora nemá moc dobrou náladu. "Štve tě, že jsi na střeše nebyl se mnou? Jestli jo, tak nemusí. Jsem v pohodě a tys odvedl mnohem víc práce než já. Naše zanpakuto jsou důležitá, moc důležitá. Navíc jsem si mohla dokázat, že na takovýho chcípáka ještě stačím." Znovu do něj šťouchnu a usměju se.

Kaminari Sora - hotel

"Neudělal jsem vůbec nic, všechno jsi udělala ty. I bez zanpakuto. Narozdíl ode mě. Já jsem bez čepele naprosto k ničemu." Opáčím suše. "Nemohl jsem udělat vůbec nic...."

Katsumi-hotel

Ve své hlavě jsi uslyšela povzdechnutí. "Já doufala třeba v léčící kido, nebo něco podobného. Holka seber se. Jsi důstojník druhé divize, jedna z nejlepších doktorů, né babka kořenářka." Ozvala se trochu vyčítavě Kurohari. "Hezky sis vydobila pozornost, jen co je pravda. Musím si o tebe pořád dělat starost..." Dodala, tentokrát už ale trochu mírněji.

Sora-hotel

Todle zavrčení bylo tentokrát vzteklé. A hodně hlasité. "Myslím, že jsi nepochopil svoji roli ve smečce, Soro. Jsi shinigami, voják. A dostal jsi jasný úkol. Najít a donést zanpakuto. Úkol jsi splnil. Ber to jako vítězství... V tédle situaci to bylo to nejlepší. Si šermíř. Co chceš dělat bez zbraně? Ona šermíř není, je léčitelka, ale má alespoň kido. Prostředek k zabíjení. Nejsi z druhé divize a Kensei toho s námi prostě nestihl tolik... Nemáš co si vyčítat. Občas se prostě spolehni na ostatní. Nauč se to, prospěje ti to." A pak tam ještě zaznělo něco jako "A neposer si to, když už jsem se tak rozkecal.", ale nebyl jsi si tím úplně jistý, bylo to jen takové zamumlání.

Nicméně, nakonec jste oba došli až k východu, nicméně k východu, který byl z druhé strany, než jste původně přišli. A z této strany byly navíc také ještě další schody, a to do suterénu. Takže buď můžete jít dveřmi ven na ulici a nebo dolů do sklepa.

Katsumi Nashida- hotel

"Soro, já jsem bez kida taky dost zbytečná. Nemám takovou sílu, nejsem dost rychlá se svojí zanpakuto a rozhodně nevydržím dlouho. Kdyby to bylo obráceně a my nějakým způsobem nemohli používat kido, ale měli zanpakuto, byla by to tvoje chvíle." Položím mu ruku na rameno a chci ještě něco dodat, ale přeruší mě Kurohari. Nechtěla jsem ho používat hned, ty chytrá. Navíc bylinky mají taky svoji sílu. Neboj se, na kido taky přijde. Možná to znělo jako odseknutí, ale to proto, že měla pravdu. Měla jsem použít hned léčící kido a bylinky později. "Vydržíš prosím ještě chvilku?" Zastavila jsem se u zdi a udělala to, co mi poradila má chytrá zanpakuto. Položila jsem si ruce na žebra a začala si do nich vpouštět krásně se rozléhající teplo. Po chvíli jsem byla hotová. "Lepší, můžeme dál." Pak jsem se ale rozhlédla a viděla dvě možnosti. "No, ale kudy?"

Kadma - apartmán vězňů

Už už jsem se chystala k nějaké nejapné poznámce, ale Soi Fong mě předběhla a na to jsem se jen usmála. 
Postavila jsem se čelem k němu face to face nadechla jsem se a dělala, že jsem se zamyslela. 
"Noo tak když už jsi u toho, chybí mi tu hrušky a nějaké to exotické ovoce, nějaké   to dobré jídlo, taky by to tu chtělo vyvětrat a chybí nám naše zbraně o svobodě nemluvě. Zajistíš nám to?" lehce jsem se na něj nalepila jako bych s ním flirtovala, samozřejmě vše s notnou dávkou ironie. Měla jsem takovou strašnou chuť mu dát pěstí, ale bylo mi jasné, že by to vykryl.

Kaminari Sora - hotel

"Asi máš pravdu." Pronesu prostě směrem k Arashimu. "Výsledek zůstává stejný. Porazila jsi ho." Pronesu pouze a zastavím se aby se mohla vyléčit. "Do sklepa bych to úplně moc neviděl, pojďme radši ven. Dostanem se na střechy at máme rozhled."

Katsumi Nashida- hotel

"Je jedno, kdo ho porazil. Hlavně, že jsme v pořádku a on je mrtvý." Bylo mi Sory líto, ale věřila jsem, že se to spraví. Nějak jsem nemohla najít správná slova, takže jsem raději mlčela a věnovala se situaci. "Jo, ven a na střechu. Dobrý nápad."

Kusanagi Yato - schodiště

S ničím geniálním nepřijdu. Vlastně mě to ani moc nezajímá a tak už se pozvolným krokem vydávám napřed. Snad si ti dva pospíší. Už jsme tu dlouho a dá se předpokládat, že jsme se všichni už prozradili při vstupu do města. Záchraná mise se nám trochu zvrtla ... Začíná to být zdlouhavé, jdu napřed.

Kashike - cely

Lehce zklamán výsledkem dalšího pokusu se zvednu a znovu si nahodím na rameno zajatce. No nic, asi půjdem dál, zbavím se toho ksindlu později. Vykročím za Yatem a jsem vlastně rád, že nejdu první. Stejně bych nebyl na pointu co platný, bez reiatsu a beze zbraně jsem k ničemu. K čertu...